Fotky!

Na obrazku muzete videt Josie (6), Alexe (8), Kris (host mom) a me. Velikonoce jsou v podstate stejne - barvili jsme vajicka a dostali sladkosti. Jediny rozdil byl v tom, ze k nam neprisel nikdo s pomlazkou na koledu:) Jo, ty sladkosti jsme kazdy dostali v malym kosicku, kterej pro nas Kris vecer schovala a rano jsme ho meli za ukol najit. No a jelikoz Josie vstava kazdy den tak o pul sesty a vsechny kosiky nasla tudiz uz ve trictvrte na sest, tak kdo me zna, tak vi, ze jsem s ni nemela sanci souperit, kdyz se kazdy rano vykulim z postele tak rikajic "za pet minut dvanact." :))Rano jsme byli v kostele a odpoledne jsme jeli navstivit Krisiny sourozence do Eau Claire, tak jsme popovidali, dobre se najedli a nasmali. Ta posledni fotka, na ktere jsem ja, je jedno hra, kterou mame doma. Ty kulicky, co jsou okolo byly v tech otvorech, krome jedny a ucel byl, aby jedna pres druhou skakaly a tak se navzajem oddelavaly ze hry az tam zbyla posledni ve stredu...ehm, doufam, ze to vsichni z meho popisu pochopili:)) no to je fuk, kazdopadne je to logicka hra a kdyz vam ta jedna opravdu ve stredu zustane, tak jste genius nebo tak neco...a hadejte, co? Me se to povedlo:)) tak jsem si hnedka udelala fotku (uprimne, nahoda...:)

Brittons

Brittons, tak se jmenuje moje nova hostitelska rodina! Po dvou a pul mesicich netrpeliveho cekani jsem se tedy konecne prestehovala. V sobotu pred mym odjezdem od Romportlu slavili jedni nasi pribuzni narozeniny, takze se sjela pulka rodiny (coz byl docela slusny pocet, kdyz si vezmu, ze Ted ma 12 sourozencu) a tudiz jsem se mohla se vsemi rozloucit. Slo to celkem hladce. Ne ze bysme se nemeli radi, ale proto, ze tady jeste nejaky ten patek budu a urcite se budeme potkavat na ruznych sportech, takze vsichni tak nejak pocitaji, ze me jeste nekolikrat uvidi, tak jakypak copak:) A vzhledem k tomu, ze Ted je headcoach tracku a Tanae tam chodi taky, takze je stejne vidim kazdy den, to opravdu takovy rozdil neni:) Ta fotka, to jsme my (ale zdaleka ne vsichni) "bratranci a sestrenice" od Romportlu.

Brittonovi, to je jiny salek kavy:) Bydli ve meste (asi pet minut CHUZE (!!!) od skoly) v nejbohatsi ctvrti v Rice Lake (Pine Place). Ja vim, ze jsem se o te vlastni koupelne zminovala uz v minulem clanku, ale jaksi porad nemohu uverit memu stesti, tak si to musim zopaknout jeste jednou:) Ovsem velky, obrovsky rozdil je v tom, ze maji ty male deti (az budu mit nejake fotky, tak je sem dam). Ja nevim, jestli vite, co to je mit male deti (vek tak 5, 7) ale to je nekdy fakt na nervy:))) Oni jsou roztomily a maj me radi a vsechno, ale taky se porad hadaj ("ja chci postavit tu skladacku" "ja jsem si chtel vzit tyhle cerealie k snidani prvni" atd.) Porad take hrajeme hry, americky clovece nezlob se a s barbinama a pocitacovy hry. Kdyz se bavite s Alexem (7) tak se neobejdete bez znalosti o vsech ruznych zelvach nindjach, power rangers (morfujeme atd:))) a kterej je vas oblibenej pokemon. Josie nema predni zuby a vzdycky vecer krici, kdyz nechce jit spat. Ale za to spolu cteme:) No je to hodne srandy:) Rodice jsou hodny, Kris pracuje jako ucitelka v middle school a Mike v bance. Hodne se koukame na televizi a hodne jime:)) Tahle fotka, co jsem sem dala, je muj pokoj (vsimnete si mnozstvi tech polstaru). Az budu mit fotek vic, tak dodam, zatim ale nic nemam.

Jinak ve skole (jak jsme se s Pajou shodli) je to fakt nejvetsi nuda. Spanelstina, sbor, historie, vareni, meteorologie. Ono je to jako zajimavy, ale proste tam neni zadna sranda. Nejvetsi sranda je vareni. Vedeli jste, ze v jednom salku je 16 tablespoons, ale zato v 1 tablespoon jsou tri teaspoons? A ze kdyz chcete namerit presne sedm osmin salku, ze na to musite vzit jeden pulkovej salek, jeden ctvrtkovej salek a dve tablespoons? Zlaty gramy fakt:) Na meteorologii se zatim koukame na dokument o hurikanu Katrina a diskutujeme o vsem moznem, od toho, co je Mr. Thurstona prostredni jmeno az po takove veci, kdyby byl vynalezce a mohl neco vynaleznout, co by teda vynaleznul:) A taky o jeho resignaci na to, aby svoje studenty naucil vic, jelikoz jich nechci pulku vyhazet, ale pritom si mysli, ze americky skolstvi je jedno z nejhorsich na svete. Paja ho odsoudila hned prvni hodinu, ja si myslim, ze je "kind of cool":) O tracku mluvit nebudu, tak zatim:)

Three months left

Uz jsem to nemohla vydrzet, jak ten muj blog zeje prazdnotou a proste jsem si rekla, ze takhle uz to dal nejde a ze sem musim neco noveho vypsat. Ja uz si pripadam, ze se trochu opakuju, ale zase nam skoncil term:) Vlastne zitra konci, takze mame tydenni jarni prazdniny a pak nam zacina...posledni term. Takze si zase budeme muset vybrat nejaky predmety. Ja uz nevim, co si mam furt vybirat - spanelstina, us history a sbor zustava a co si vezmu dalsiho zustava trochu ve hvezdach, ackoliv si to mam vybrat do zitra do rana:)) Mozna vareni (vsichni, kdo znaji moje kulinarske umeni, tento vyber jiste oceni) a meteorologii? Taky by me hodne lakala keramika (kdyz jsem tady v sobe objevila skryte vlohy pro to umeni, ze) a mozna telak? Jo mimochodem mam tu dve novinky - jednu dobrou a jednu spatnou. Takze kterou chcete slyset jako prvni? Pesimistka Cilka rika, tu spatnou. Tak jsme si s Pajou myslely (blahove), ze umime hrat fotbal. Tady v Americe jsme se dozvedely, ze vlastne ne:)) Chtely jsme hrat v lete soccer, jenze jelikoz je tu o tenhle sport veliky zajem, tak jsme musely na konkurz, kterej trval ctyri dny. Jsou tu dva tymy - kdyz ses hodne dobrej, tak hrajes za varsity, kdyz prumer tak za JV. Tak myslim si, ze rozhodne jsme nemely na varsity, ale urcite (stopro) jsme mely obe na JV. Za JV hrajou vetsinou holky 15, 16, a pak postupujou do Varsity, kdyz jsou starsi (Koralky, Corale...to je takova parabola). Takze k cemu by trenerum bylo prijimat do JV nejaky exchange studenty, kdyz jim za rok odejdeme a tim vezmeme misto holkam, ktery se muzou za tyhle rok zlepsit. Ja nevim, trochu me to zklamalo. Castecne taky proto, ze tim padem jsem si musela vybrat jinej sport a tak jsme ted v Tracku, coz je neco jako atletika.... A to bych teda nikomu neprala:)) takovy sebemuceni:) Behani za vseho pocasi po venku, posilovani...a zajimava vec na tom je, ze ac se clovek snazi jakkoliv, tak stejne tloustne:)) Jestli ja tohle preziju, tak jsem fakt dobra:)) Tak a kdyz uz jsem si dukladne zanadavala na Track, tak ted ta dobra zprava: Po jarnich prazdninach se konecne (dva a pul mesice po terminu, ale RLIFA pracuje co nejvic muze) stehuju. Tak jsem byla navstivit tu moji rodinku...teda to je neco:) Bydlej asi tak v nejbohatsi ctvrti v Rice Lake. Budu mit vlastni pokoj a koupelnu. Maj velkej basement s fotbalkem (takze kluci az se vratime s Pajkou, tak si vas dame jako lamy:)) Jsou moc hodny, Mrs. Britton je ucitelka at middle school a Mr. Britton pracuje v bance a maj dve maly deti. A ty deti, to je rozkos sama. Alex (7) je trochu ulicnik a furt se me ptal, jestli mame American Idol a ruzny televizni show, ale Josie(5) ta je fakt roztomila. Ja jsem je byla jenom navstivit a ona uz se ptala, jestli tam s nima budu spat dneska atd. A pak ze mi musi ukazat zvirata, co maj doma, a jeji fotoalbum, kdyz byla miminko a uz me chytala za ruku:))) A Brittonovi jsou hrozne hodny, furt se me ptali, co jim a co ne a jestli budu mit nejakej problem, takze se nemam ostychat a vsechno rict pekne na rovinu:) No proste sranda. Ted budou prazdniny a oni jedou na Floridu (beze me) a pak se vratim a hned v nedeli se prestehuju. Tak me napada posledni vec, ze fakt nemam co delat o prazdninach (krome teda tracku - coz se fakt tesim:))) ale paja taky ne, takze to je dobry. Kamca jede do Californie mimochodem. No jo, tak my pujdem na nejaky party tady v Rice Lake... ten byl dobrej, co?:))) No uz tady trochu zaciname mit nejaky kamarady a ty fotky, co tu vidite, to jsou oni:) Na ty prvni, to je (zleva) Brady, ja, Ryan a Pajka. Na ty druhy, to je Will, ja a Pajka. Byla to docela sranda, kdyz jsme to fotili, Paja vam to potvrdi. Tak to je vse, pro dnesek, hezky vecer

Stastne narozeniny, Pajko!

Tak se nam podivejte na tu krasavici, jak nam tu za ten pul roku, co jste ji nevideli, vyrostla:)

A hlavne na ten nevinej kukuc, ale na to ji uz tady nikdo neskoci, vzdyt je ji dneska osmnact let!!!

Pajko, vice zitra ve skole, ale prozatim Stastne a vesele narozeniny a at si tady do konce uzijeme spolu jeste hooodne srandy:) Tak cus, prde

Takze, 28. cervna sraz u Vavru na tlacenku a na utopence. Hnedka po skole:)

Novinky

Ahoj, takze jsem si tak rikala, ze sem dam nejake fotky a neco sem napisu. Novy term jde dobre, dobry znamky a vsechno. Musim rict, ze tenhle vikend, byl asi nejlepsi vikend tady v Rice Laku (zeptejte se Paji, ta vam to potvrdi:)) V patek jsem byla se podivat na basket, posledni hra doma a vyhrali jsme. Pak jsem jela domu a sla spat pripravit se na sobotu. V sobotu totiz jsme stravily cely den v Cumberlandu. My jak totiz chodime na tu spanelstinu, tak na Cumberlandsky High School se konal tzv. Immersion Day cili jsme tam prisli, dali nam spanelsky pasy, byli jsme rozdeleny do ruznych skupin a cely den jsme si ruzne procvicovali spanelstinu nebo jsme poznavali spanelskou nebo jihoamerickou kulturu. To bylo skvely. Bylo tam divadlo z Minneapolis na tema imigrace a teda myslim, ze i dramatackym skalnim priznivcum by se to teda libilo. Pridavam nejaky fotky:) a pak jsme hrali ruzny hry ve spanelstine, vymysleli jsme kratky scenky na dany temata a nejlepsi cast - ucili nas tancovat salsu:) Tancovali jsme asi hodinu pod vedenim nejakych profesionalu a bylo to fakt dobry. Ha, mam story:) Jsem tam tancovala s nejakym amikem a jak mam ten zaklad od Nosalu tak mi to docela slo + jsem vzdycky utrousila nejakou vtipnou anglickou hlasku a pak prisla Paja a zacly jsme se nejakk bavit tak ten amik poznal, ze jsem cizinka a povidal mi, ze to ani nepoznal, ze jsem prej "plain either in dancing and speaking" tak to me fakt potesilo:) a pak byl vecer. Par kluku tady z Rice Lake nas pozvalo ven, tak jsme sli na jidlo a celkove to byl fakt super vecer. V nedeli mela RLIFa meeting a teda docela zajimavy veci jsem se tam dozvedela. Napriklad, ze mezi Japonskem a Rice Lake vyprsela smlouva o Sister Cities a snad, ze ty Japonci nemaj zajem to obnovovat, takze pristi rok je jasny, ze zadny japonci neprijedou. A dalsi vec, co se tyka Cechu - visum ma pristi rok stat pres 4000 dolaru (je to mozny, ze je to v prepoctu 80 000 korun?) takze jestli se neco nezmeni, tak bud pristi rok neprijedou taky zadny cesi ze skoly nebo prijedou jen na pul roku. Coz by bylo po 13 letech nebo jak dlouho tahle vymena trva docela velka udalost. Kdyby sem decka prijeli jen na pul roku, tak pak by se asi vratili domu a asi by delali srovnavacky a pokracovali se svou tridou nebo ja nevim. No jestli chcete znat muj nazor, tak prave az po tom hroznym pulroce se to tady zacina trochu rysovat k lepsimu, takze ty decka by prijeli, Amerika by je akorat nastvala a pak by zase odjeli:))) coz je docela vtipny, jak to tady takhle pisu. Taky jsem mela potkat moji druhou host family na tom meetingu a oni tam proste neprisli. Coz me zklamalo... No popojedem. Vcera jsme meli koncert s Jazz Bandem a tak tady mam fotku jak hraju a taky jsem tam zpivala s Show Choirem. No popojedem (pamatujete, jak to rikali v Ally McBealovy?:)) Dneska jsme byli zase rybarit a hadejte co? Dneska jsem poprve ve svem zivote chytila rybu:) A ne jen jednu, ale rovnou tri:) Takovy ten pocit, jak drzite ten prut a ted to zataha:) no a pak to musite hrozne rychle vytahnout, aby vam ta mrska zase neuplachla:) Tak jsem dostala tri, zitra je budeme varit:) (Ta posledni fotka, to je Renoir a to jsem prosim kreslila sama minulej term, kdyz jsem mela intro to art. Kreslila jsem to asi mesic a pak uz me to zacalo desne stvat, tak jsem to malem znicila, ale nastesti jsem vytrvala a myslim, ze to vypada celkem k svetu:)

Tak se na to mrknete a uzivejte si zivota:) Zatim

Novy a tentokrate jiz treti term

Tak verili byste tomu, ale mame uz pulku za sebou. Zacal nam treti term a nevim proc, ale mam pocit, ze se to tu trosku zlepsuje. Mozna je to tim, ze mame novy predmety anebo mluvime lip anebo jsme si proste uz zvykly, ale svete div se, Amici se s nama zacali bavit (tak jako abych zas neprehanela, ne vsichni:))) A jaky predmety jsem si vybrala pro treti term? Prvni hodina Spanelstina 2 se skvelou ucitelkou Leri Teal, a ackoliv toho spanelsky moc neumime, celou hodinu na nas mluvi spanelsky a stejne to vzdycky tak nejak pochopime:) Pak nam pokracuje choir neboli sbor, kde se k nam pridala Kamca, ktery mame vzdy obden a kazdy druhy den mame U.S. History s Mr. Panasukem, ktereho mame s Pavlou moc radi, protoze fakt dobre uci a je vtipnej (pribeh:nekdy na zacatku skolniho roku jsme meli na spanelstine popsat, kdo je nas nejoblibenejsi ucitel a povidala nam ta ucitelka, ze to pak tomu dotycnymu uciteli da:) Tak Paja psala o Mr. Panasukovi a nakreslila tam srdce a do toho srdce napsala Panasuk. Ja jsem si myslela, ze to je hrozne vtipny(to byste tu Paju museli videt):))) No a pak mam ja sama Language Skills a to je fakt zajimavy, zacina probirat historii a vyvoj anglickyho jazyka a fakt me to desne bavi s Mrs. Doyle, ktera se kdysi pred lety desne zamilovala do Michala Sevcika a od te doby na nas exchange studenty z Ceska neda dopustit, tak to u ni mame dobry:) Posledni hodina je asi nejzabavnejsi Outdoor Adventure. Mame na to Miss Hunt a kdo cte Pavliny stranky, tak se tam urcite docte take o miss Hunt, jelikoz ma Pavlu na gymnastiku a je to teda sveraz:) Ale proste my tam budeme delat takovy super veci, uplne se na to tesim. Dnes jsme sli do lesa sbirat navnady na loveni ryb a pristi tejden jdem lovit ryby. Prosekame diru v ledu a bude to:) Dale mame v programu stavet veliky iglu ze snehu anebo bitky se snehovyma koulema. A zitra jdem do bazenu a program je nasledujici: !obleknem si na sebe plavky, teplaky, triko a budeme v tom plavat! nekecam, strasne se tesim, protoze jsem si vzdycky tak v duchu rikala, jaky to asi je proste spadnout do vody v obleceni a zitra si to vyzkousim:) Ale bavila jsem se s jednim klukem a ten rikal, ze to je pekne tezky, tak uvidime, ale stejne to bude sranda:)) Dale take pokracuju s Jazzem a Show Choirem a Soccerem o vikendech. Jo jinak Paja s Kamcou uz se prestehovali, ale ja zustavam (jeste porad nevim, do jak dlouho), jinak nevim proc, ale mam proste pocit, ze se tu zacina blyskat na lepsi casy, nejak jsme to ted s pavlou vychytali se tridama tenhle term:) JInak bohuzel nemam zadne nove fotky tak pridavam nejake stare, kdyz jsem jezdila na koni nekdy v rijnu, co je mame doma a dalsi z hokejovyho zapasu tady z Rice Lake, kam jsme sli s Pajou a pak nas to tam nebavilo, tak jsme sli zase s pajou po pul hodce domu:) tak ahoj

Zmena

Dneska volala k nam "domu" pani Freitag, ta co nas vyzvedla na letisti, kdyz jsme prileteli a pak nas vezla do Rice Lake. Je z RLIFy. Ja jsem nebyla doma, tak to vzal Ted a ona mu rekla, co se stalo. Ta rodina, do ktery bych mela jit jako dalsi, tak jejich mamce (jmenuje se Nicol) umrela behem vanocnich prazdnin maminka. Zabila se pri autonehode. Jelikoz maj dve maly deti, tak odhaduju, ze ji je tak kolem 38 ? tak je z toho asi zmatena a tak zavolala RLIFe, ze si me nebudou schopny 19. ledna, jak se holky budou stehovat, vzit. Prej musi zarizovat nejaky veci, co se kolem toho zarizujou. A dodala, ze asi nebude schopna couple months, coz znamena v prikladu par mesicu, takze to muze znamenat dva...nebo taky celej rok. Cili nikdo nevi a ja zustavam u Romportlu.

Romportls Christmas

Tak tu mame Novy Rok a jak se rika ja na Novy Rok tak po cely rok, cili to by mohlo znamenat, ze po cely pristi rok, budu psat na svuj blog, taky si dam grog a neuschnu jak mlok. Je videt, ze mi to na ten Novy rok nejak pekne rymuje:))) Vanoce byly super, nejdriv jsme meli Vanoce pouze v rodinem kruhu (cili rodice Lori a Ted a deti Kansas, Tanae, Malachi, Chelsea a manzel Josh). Takze 24. prosince vecer se nedelo absolutne nic, akorat jsme hrali nejaky hry (tady by si asi Pavla prisla na sve:)) takze jsem byla trochu prekvapena. Rozjeli jsme to az 25. prosince rano, vstali jsme a jelikoz moje rodina je tak trochu "crazy", tak jsme meli nejaky darky schovany po zahrade, po ceste jsme sbirali listecky, kde bylo v hadankach napsany, kde mame hledat. To bylo docela dobrodruzo. Pak jsme se rano sesli u stromku a rozbalovali jsme darky. Nikdy poradne nevedel, co mi ma dat a kdyz se v Americe nevi, tak se davaj Body Lotions a taky nausnice, takze ted mam tehlech veci zasobu tak na pet let (takze uz vite, co mi pristich pet let nedavat:)) Ja osobne ted vic preferuju rozdavat darky vecer, jelikoz to ma vetsi atmosku. Ja proste asi nejsem ranni clovek, vecer sviti stromek, rano mam zalepeny oci a poradne nevidim na darky, takze to u me ranni rozdavani darku prohralo. Pak jsme cely den nedelali nic a vecer jsme sli k "babicce" na veceri. Meli jsme steak, ale ja jsem byla uz tak precpana, ze jsem nic jist stejnak nemohla. Musim rict, ze Americani maj vsude svetylka kolem domu, nekdy to je az hroznej kyc, ale zato vubec nemaj cukrovi a rekla bych, ze celkove ta vanocni atmoska neni takova jak u nas (ale taky to mozna bylo tim, ze jsme nemeli snih a taky ze jsem nebyla doma, ze jo:)) Pak jsem se celej tejden flakala a nedelala nic, takze to byla fakt nuda, ale ted v sobotu to bylo skvely. Ted, muj host dad, ma 11 sourozencu a vsichni tito sourozenci plus jejich manzelky plus jejich deti (takze dohromady tak 40 lidi) se seslo u nas. Pravda, neznala polovinu z nich a k charakteristice jejich rodiny bych rekla, ze polovina Tedovych sourozencu jsou takovy ty tlusty americani (takovy ty odstrasujici priklady, co kolujou po svete a pak si vsichni myslej, jak jsou americani tlusty a pritom to neni tak uplna pravda), ale tyhle Tedovi sourozenci jsou asi taky jedni z nejveselejsich, nejsrandovnejsich a nejhodnejsich lidi, co jsem tady potkala. Ackoliv me videli tak parkrat v zivote, dostala jsem od nich spoustu darku (zupan, keramiku, sklo (!), bonbony, retizek a nausnice) a hrali jsme s nima hry, ptali se me na Cechy, pousteli jsme nejaky videa, co jsme nahraly ja a Tanae (ja hraju na bici a Tanae tancuje:)) Protoze jejich predci jsou z Cech (z Moravy) tak vsichni Tedovi sourozenci soutezej v peceni kolacu (kolaches:)). Oni vypadaj jako ty moravsky jak se muzou videt u nas tak maximalne v pohadkach, tak jsem Tedovi rekla, ze tohle nejsou zadny kolace a rozhodli jsme se, ze mu pomuzu a upeceme pravy nefalsovany cesky kolace. No kdybysme meli polohrubou mouku, tak by nam to docela pomohlo, takhle jsme to tak nejak s pomoci Paji (no kdybych ji tam nemela, tak se z toho zblaznim fakt:) uplekli a nedopadlo to nejak hrozne, ale nebyli to takovy ty dobry kolacky, no:) Na obrazku vidite trofej pro viteze Kolaches Contest. Mimochodem my jsme byli treti, coz je docela uspech na to, ze jsme nemeli tu polohrubou mouku:) Na obrazku je vitez prvni, druhe a ja a ted jsme treti misto, bohuzel jsme nedostali tu krasnou trofej:( Pak jsme taky hrali Stealing Game. Vsichni sedeli v krouzku a hazelo se dvema kostkama, kdyz ti padlo stejny cislo na obou kostkach, tak jsme mohli jit do stredu a vybrat si tam jeden zabalenej darek. Kdyz byli vsechny darky rozdany, tak jsme je rozbalili a vsichni si prohlidli, co maj ostatni a pak se zase hazelo kostkama a kdyz nam padly zase dve stejny cisla, tak jsme mohli jit a nekomu ukrast darek:)) Takze kdyz mel nekdo dobrej darek, tak mu ho pak vsichni kradli a bylo to napinavy az dokonce. To me bavilo:) Navecer se nektery dospely trosinku opili, takze se docela smali, muj host dad kousnul sveho bratra do toho jeho tlusteho bricha a zacali se bavit o vecech, o kterych se bavej opili lidi, tak jsem sla spat:) Bylo to fakt desne super. Posledni udalost byl vcerejsi Silvestr. Myslim, ze to neprozivaj. Americani jako celkove, zadny ohnostroje jsme nevideli. Ja a Paja jsme byli u jedny holciny Hannah Brown (Hana Hneda:))) a Eriky a nabarvili jsme Paje hlavu, koukali na Clockwork Orange (Mechanicky pomeranc, Stanley Kubrick) pak jsme si mimochodem vsimli, ze je po pulnoci a tak jsme si rekly Happy New Year a bylo to:) Lepsi nez kdybysme byli mezi tema 100 zatknutyma stredoskolakama z minulyho roku (letos se jeste nevi), ktery pili. Mimochodem japonec Satoshi pil a zatkli ho, myslim, ze by mel jet domu, ale taky si myslim, ze mu to prominou. Jo, taky jsem mami vyfotila nasi novou koupelnu, oranzova barva a vsimni si toho zavesu, to je proste uplne skvely! Posledni vec, ted 19. ledna konci druhej term a zacina treti to znamena, ze se nam asi take meni host family. To bude velka zmena pro vsechny, trochu se bojim, trochu me to vadi zase zacinat vsechno znova, ale trochu se tesim, ze zas poznam neco jineho. Moje rodina se jmenuje Hodkiewiczs a bydlej v Rice Lake, takze jupiii, nebudu bydlet na vesnici, ale ve meste. Co je horsi, ze maj dve maly deti (2 a 6) a tak nevim, jestli je nebudu muset moc hlidat:) Stastny novy rok vsem, co byly v minulem prispevku na seznamu:) ahoj

Green Bay Packers a taky koncerty a vanocni stromecek

Tak vzhledem k tomu, ze jsem tu opet nejaky ten patek nepsala toho bude i tentokrat hodne. Zacneme tedy poporadku. Uz jsem si zapla hudbu a jde se na to...
To co vidite na obrazku je jak mi rekl jeden muj znamy "Posvatna zeme Wisconsinu" cili 60 tisicove mestecko Green Bay. Proc se tam vsichni v nedeli na podzim sjizdeni je asi take zrejme - hraje tam Wisconsinsky fotbalovy tym, ktery se jmenuje Green Bay Packers. Je to masova akce, listky se daj sehnat tezko, ale muj host dad (asi je napojenej na podsveti, jinak nevim, jak by ti listky sehnal:)), Malachi a ja jsme pred tydnem vyrazili a poradne si to uzili. Jede se tam pres ctyri hodiny autem, je to totiz uplne na druhym konci Wisconsinu u Velkych jezer. Ackoliv me fotbal, ktery se hral v Rice Lake opravdu nebavil, tohle bylo opravdu dobry, vidite tu spoustu lidi? Take jsem poprve na vlastni oci videla a taky delala obri mexickou vlnu. Ty lidi jsou do toho fotbalu uplne zblazneni, vsichni nosej barvy tymu, cili zelena a zluta, kdo na sobe nic takove nemel, byl tak trochu trnem v oku ( cili moje bezovo-khaki zimni bunda se dvakrat nehodila:)) Dokonce me prekvapila jedna vec, hodne lidi tam kourilo a pilo pivo ( ja samozrejme ne). To bylo snad poprvy, co jsem neco takovyho v Americe videla:) Zpatky jsme jeli taky ctyri hodiny a prijeli jsme nekdy v devet vecer, takze se mi potom v pondeli vubec nechtelo vstavat, ale musela jsem prave jeste drive nez normalne, jelikoz jsme hned v pondeli meli koncert s Jazz Bandem. Ackoliv jsem premyslela, ze to skoncim svyho casu, nakonec jsem vytrvala a muzu rict, ze nelituju. Nejak jsem se to naucila a nakonec jsem hrala a bylo to skvely:) K me velke radosti jsem to ani jednou nespletla, ale prave naopak opravdu se nam to vsem povedlo a navic si myslim, ze to co hrajeme je fakt dobra muzika - no proste jazz:) To jsou veci, ktery me tu opravdu bavi, vsechny ruzny hudebky a taky sbor. Chodim do Blue Show Choiru, kde se zpiva pul se jeste k tomu tancuje a pak do normalniho sboru, kam chodej Seniori. A neda mi to, abych se nepochlubila:) Ted cvicime jednu pisnicku jenom holky Juniorky a Seniorky dohromady. Je nas dohromady kolem 80 a meli jsme delat konkurz na solo. Tak si rikam, ani me nenapadne, proc bych tam jako chodila, ja nemam zapotrebi zpivat nejaky solo...no ale. Kdyz bylo po hodine, tak za mnou prisel ten pan ucitel a rikal mi: "a Cilko proc jsi to taky nezkusila?" tak jsem mu povidala, ze nejsem nejaka velka zpevacka, tak on mi odpovedel, ze jsem mozna lepsi nez si myslim...tak me to trosku nabouralo moje neochvejne presvedseni, ze to nezkusim. Pak se k tomu pridala jeste Paja, ze o nic nejde a ze tam pujde klidne se mnou a ze me bude drzet za ruku, kdyz se tak bojim:))) cimz me nastvala, jelikoz nejsem zadnej predskolak, aby me musela drzet za ruku:))) Tak v ty tride uz pak nikdo nezustal a ja teda ze jo...byl tam ten ucitel a nejakych par opozdilcu a ja jsem zacala pet ten uryvek Joyful, Joyful, lord we adore thee...k memu prekvapeni jsem to prezila:) a co horsiho, priste prisel pan ucitel a povidal, ze vybral sest lidi, ktery se mu nejvic libili a ze ty to musej zazpivat jeste jednou a pak se uvidi...tak to jsem myslela, ze se o me pokusi mrakoty, jelikoz jsem mela zpivat pred temi 80 holkami a teda muzu rict, ze nektery z nich jsou opravdu dobry zpevacky a solistky, ale uz jsem do toho jednou sla, tak jsem to musela dokoncit. Zazpivala jsem to i podruhy pred tim velkym obecenstvem, kupodivu prezila i podruhy, to solo jsem nedostala, ale uz vubec to, ze jsem otevrela pusu je pro ty, kdo me trochu znaji, urcite prekvapeni nejvetsi...mimochodem pro me bylo taky...a taky ze mi po tom ty holky vsechny zatleskaly:))) Si rikam, ze kdybych zpivala nejak extra falesne tak by me ten ucitel nevybral...a zazvonil zvonec:)


Chtela bych dodat jednu vec, ze mame nejvetsi vanocni stromek...ne to neni stromek to je primo strom, co jsem kdy videla. Urizli jsme ho na zahrade a rekla bych, ze ma pres tri metry, mozna ke ctyrem...no to urcite. Ted jsem si vzpomnela, jednou Majda Bockova v sekunde rekla, misto muzu "zdobit stromek", muzu "stromit zdobek"...:)) vim, ze jsem se tenkrat moc nasmala. Posledni vec:

Vesele Vanoce a Stastny Novy Rok vsem, co ctou vsechny tyhle stranky a ktery jsou smutny, ze s nima letos nemuzu travit vanoce a oslavy noveho roku. Chtela bych jen dodat, ze kvuli tomu se mi po Vas styska jeste vic a o to vic si to za ten rok uzijeme. Jak jednou rekl muj tata (on ma vzdycky takove ty sve objevne prohlaseni cas od casu:))...proste clovek zije prumerne tak 60 let, to znamena, ze jeden rok je jen jedna sedesatina zivota, coz znamena, ze kdyz se to rekne takhle, tak ten rok se snad nemuze zdat tak dlouhej:))) Takze mily rodice, Timoteji, Ago, Damco, mily pribuzni a dedove, Adel (+rodina a Dejvous), Veru (+rodina a Tom), vsechny decka od nas ze tridy(jsem z vas nadsena kvuli besidce), mili Jiskovi, Sevcikovi, Siffelovi, Karco (+rodina a Lipo) Kacosi, Johanko, Olinko Strnadova a cely dramataku, Honzo, mili Mimrovi (+cely sbor Corale), pani Smokova, ucitele na gymplu, vsichni byvali exchange studenti, ktere znam a kteri nahodou zabloudi na me stranky a pripomenou si, jak to prozivali oni a taky vy, na ktere jsem nedopatrenim zapomnela, ale vite, ze me znate, vam vsem preju krasne Vanoce (i kdyz chapu, ze bez nas to stejne neni onco:) a moc nebrecte, jelikoz uz ani ne za sest mesicu uz nas mate zase na krku!:))) to vse preje Cilka

Chicago

Takze tento prispevek ma priznacny nazev Chicago a to z jednoho jedineho duvodu: budu zde psat o tom, jak nejedu do Chicaga. Takze nejdriv bych chtela podotknout, ze to uz je podruhe, kdy takhle "nejedu" do Chicaga. Poprve jsem chtela jet s Coralema, kdyz tady byli, ale vsichni mi to zakazali, protoze byl Homecoming, tak jsem si rekla...ok, vyjde to priste. Meli jsme jet, Kamca, Karca, Pavla a ja a tak jsme si pracne nasly vsechny spoje, oblitaly jsme to vsechny, dokonce i penize uz jsme mely a pak prisla Mrs. Schmitzer a nakonec i Karen Anderson a uvedly zhruba tyto duvody:

1. "Vam se v Rice Lake nelibi, ze chcete jet do Chicaga?"
2. Nemuzeme cestovat ze statu Wisconsin bez host family a Chicago je v Illinois
3. Prave prochazime fazi hluboke deprese a kdyby jsme jely za Gabinou, ktera je taky ceska, tak bysme mluvili tri dny cesky a nase deprese by se jen prohloubila.
4. Cela myslenka navstivit Chicago je spatna a ze bysme tam jely jinak nez s host family se proste nestane a kdyby jo, tak si muzeme sbalit kufry, naskocit na nejblizsi letadlo a jet domu.

Tak ja bych k tomu jen dodala, ze me to zacina bavit, takze nejezdit do Chicaga pokazdy, kdyz si usmyslim:-)))

5.prosince

Ty jo, ja jsem sem tak dlouho nepsala, ze jsem skoro zapomnela svoje heslo, ale nastesti se tak nestalo a hraje se dal:) Takze, jestli nekdo sledujete Pavliny stranky, tak Pavla napsala dalsi prispevek o tom, jak jsme meli vystoupeni v Ceska opera house, tak ja to tu nechci psat podruhy to samy, takze kdo Pajiny stranky nenavstevujete, tak adresa je ... www.rlhs-pavla.blogspot.com ... takze vidite, ze mame znacne podobne adresy. A tam si muzete precist, jak se nam vedlo v Ceska opera house. Ja bych jen pridala par fotek a par pikantnich podrobnosti k programu. Takze byla to vlastne takova vanocni besidka. No, ono vlastne by si samotna Ceska opera house (dale uz jen COH:-))) zaslouzila popis. Takze jestli jste nekdy nekdo byl v Lukavici a jestli se vam dostalo te vysady navstivit Lukavickou sokolovnu, tak ta budova je neco v tom stylu (uplne stejne zelezny tyce na strope) jako COH akorat v lepsim stavu a nekdy tam je i pomerne teplo, no. Program byl srandovni, trochu ho popisu, jelikoz by se decka od nas ze tridy mohli inspirovat na vanocni besidku:) Jedno z hlavnich cisel byla jedna holcina, ktera se mnou chodi do sboru, ktera prisla v ruce mela dve zobcovy fletny a zahrala na ne nosem - ano, nosnimi dirkami:) Paje se to libilo, me se to nelibilo, Kamca se nevyjadrila. Inspirovali jste se?:)Posilam par fotek se Santou (Verca bude rada:))) Jinak to, co visi vlevo v ty budove je ceska vlajka, coz je pekny a uz jsem tu potkala celkem ctyri americany mluvici cesky. Dalsi novinka je, ze dnes ve skole definitivne oznamili, ze kdo ma zajem jet na ctvrt roku studovat do ceska (na nas gympl) ze muze a at se decka hlasej, tak uvidime:) Prvni by meli prijet uz v unoru, tomu ja ale neverim. Dalsi novinka je, ze uz mame vanocni stromek a to byla fakt sranda, sli jsme do lesa urizli velkej strom (no urcite pres tri metry) a pak jsme ho nemohli dostat dovnitr, jelikoz ty dvere byly moc uzky:) jo, jak rikam ja, lepsi vrabec v hrsti nez holub na strese...no nakonec jsme ten strom domu nejak protlacili, ale bylo zapotrebi, abych i ja pomahala, jinak nevim, jak by to zvladli:))) Dalsi novinka je, ze snad teda pojedeme do toho Chicaga, ale jeste je tu takova drobnost...musime se zeptat RLIFY. Kdo zna zdejsi pomery pochopi, ze slovo drobnost je mineno sarkasticky. Taky nam tu dnes napadl snih, anglicky rozumime cim dal lepe, kamaradu porad jeste moc nemame, ale Cilka ma zitra 18. narozeniny... To by si zaslouzilo delsi uvahu, poradnou oslavu a nic z toho se asi konat nebude. Ja sama nemuzu verit, ze jsem se toho veku ve zdravi dozila (teda vlastne jeste ne, je to az zitra:-))) Tak to by bylo asi vse, jelikoz jinak se nic novyho nedeje. Tak jo, ahoj Ps: musim jit napsat svuj dalsi clanek do Listu:)))

Jeleni a lovci

Tak teda koukam, ze uz jsem sem peknych 14 dni nepsala, coz je vtipne, jelikoz kdyz jsem tento blog zakladala, tak prej...budu se sem snazit psat obden:))) no neni to vtipne? Ani ne, ja vim. Madrigal dinner a jazz, to uz bylo vazne pred veky, ale mezitim se vlastne udalo jen to, ze jsme byli lovit a ze meli tri cleni moji rodiny v jeden den narozky. Narozky byly v pohode-Tanae, Kansas a Ted, jako ze tata. Mimochodem, neni to zajimave, ze se jedna dcera jmenuje Kansas? Oni tady maj ve zvyku davat takovyhle jmena mest. Takze asi vas neprekvapi, kdyz napisu, ze ve skole jsou dva lidi, jedna holka, ktera se jmenuje Montana, a jeden kluk, kterej se jmenuje Dallas a asi uz vas vubec neprekvapi, ze tyhle dva spolu chodej:) Dallas a Montana. Takze vsichni byli prekvapeni, kdyz jsme rekla, ze mam 22.11. svatek (coz je mimochodem dneska), protoze tu svatky vubec nemaj, ale musim uznat, ze me nekolik lidi dnes prijemne prekvapilo, jelikoz jsem myslela, ze na to vsichni zapomenou, tak Kamca a Paja mi daly darky (Kamca praktickou cokoladu, Pavla jeste praktictejsi ponozky na zimu - a ty tu byvaji obzlvaste tuhe), ale hlavne moje host family vyvesila jeste pred tim, nez jsem rano vstala na zed pulmetrovy napis: "Happy Cilka Day", coz me opravdu potesilo:) Takze to nakonec nebylo tak spatne:) a dalsi vec, tak jsme byli lovit... To vlastne muzete videt na obrazku. Oni tady maj hodne jelenu, tak jsem si asi predstavovala, ze prijdeme do lesa, sedneme na stanoviste a ted ty jeleni se pred nama budou prochazet a my obcas nejakyho sestrelime. Ale nebylo tomu tak:) Lovi se casne zrana, nez ty jeleni vstanou abysme tam v tom lese byli driv nez oni se probudej, tak aby nas nevideli:))) Vsichni lovci (cili vcetne me) na sobe musej mit navleceny takovydlenc oranzovy bundy, aby si je nahodou nekdo nesplet s jelenem a nahodou ho nezastrelil. K tomu loveni se vaze historka...tak jsme tam sedeli snad jen pet minut (ja jsem lovila s Tanae, teda ja jsem nemela svou vlastni zbran, ale jak rikam, myslela jsem si, ze se tam budou prochazet jak na bale, tak jsem si myslela, ze mi Tanae jednou tu zbran puci a ja ho dostanu:) a fakt asi jen 30 metru od nas byl jelen a ted teda Tanae...Jsme byli uplne zticha a ona se postavila a zacla se cela klepat a ze si prej neni jista, jestli ho muze zastrelit (prej ze se ji zda moc malej) a tak se rozhodla, ze zavola na mobil tatkovi. Tak vzala mobil a zacla mu volat, ten ji samozrejme rek,at ho zastreli. Jenze mezitim, co teda telefonovala, tak ten jelen proste zase odkracel pryc:))) on ani nemusel utikat, proste odkracel, a za dve minuty jsme slysely strelu a to uz ho asi dostal nekdo jinej. A pak jsme tam sedeli jeste cely dopoledne a uz se tam zadnej jelen neobjevil, tak me byla zima a byla jsem ospala a uz me to nebavilo. Vsichni se Tanae hrozne vysmali, jelikoz tady to vsichni berou strasne vazne to loveni dive zvere a ja musim rict, ze jsem se taky zasmala:) JInak skola je v pohode. Moje bota, kterou jsem namalovala metodou stinovani, se pomalu ale JISTE prosazuje. Mam dojem, ze za chvili bude viset prinejmenim v Narodnim:) a Americke hlasy (neboli americka literatura) jdou take nadmiru dobre. Mrs. Doyle byla pred lety uchvacena znalostmi Michala Sevcika, takze myslim, ze od tech dob az na veky to u ni budou mit vsichni exchange studenti z Ceske republiky hodne dobry...Myslim, ze za vsechno mluvi fakt, ze ackoliv cteme knizky v anglictine napsane nekdy v 18. stoleti, mam z tohoto predmetu Acko temer 1ooprocentni:) Takze Michale dik:)

Madrigal dinner a jazz?

Co je to vlastne Madrigal dinner? Jak uz mnozi z nazvu vytusili, jedna se o veceri, ale kdybych rekla jen vecere, tak bych vas o mnohou (ne-li o vetsinu) zabavy osidila. Tedy zacneme pekne odzacatku...Nekdy na konci rijna jsme se prihlasili jiz do vyse zminene Madrigal dinner. Je to vlastne vecere, prolozena zpevem, divadlem a tak dale... a to vse v renesancnim stylu. Cvicili jsme na to asi dva mesice a nyni v listopadu 3. a 4. cela tahle slavna vecere problehla. Musim ale rict, ze se mi to opravdu libilo, ale abyste i vy meli lepsi predstavu o co vlastne slo, budu to muset popsat trochu zevrubneji. To co vidite na obrazku je skolni cafeterie, kterou pani ucitelky promenily v plnohodnotnou renesancni hodovni mistnost. Vsechno bylo patricne nazdobeno, vsude visely erby, spousta sperku, latek (radost pohledet:))) a okolo seste hodiny vecerni se zacali trousit prvni hoste (coz byli vetsinou rodice a znami, ale za oba vecery nas svou pritomnosti uctilo az na 200 divaku!). U dveri stali ctyri..ja bych rekla neco jako "komorni" a vsechny hosty ohlasovali nahlas asi nejak takhle: "komtesa Alice Biver a markrabe John Lanqueste z ... (ja nevim odkud:)" Hrala tam k tomu renesancni hudba pod taktovkou Mr. Hursta a pak si to na k hlavnimu hodovnimu stolu nakraceli zpevaci. Ti se potom cely vecer starali o hudbu (a ja musim uznat, ze to byla krasna renesancni hudba a ze se jim to moc povedlo). Jidlo uvarila restaurace Lehman's (taky jsme tam s coralema byli na obede v Rotary klubu) a pak jsme tam byli my, cisnici. Vsichni samozrejme obleceni v kostymech. My jsme meli ukol asi nejtezsi, totiz roznaseli jsme jidlo:))) Ale musim uznat, ze to jidlo si teda zaslouzilo poklonu:) Je nutno rovnez pochopit, ze to nebyla ucelena divadelni hra, ale ja bych rekla, takova trochu renesancni estrada. Chvili se hralo, zpivalo a pak prisel i onen slibeny pribeh, kdy se hostum odebrali pribory a byli prinuceni jist holyma rukama. Pak straz nekomu nenapadne podstrcila vidlicku a u koho ji nasli, tak mel trest (jakoze polibil kralovne prsten atd:) Nebo vymenili cedulky na panske a damske zachody a kdo sel prvni na nespravny zachod, tak ho straz chytla, verejne ho zesmesnila a musel udelat zase jeden ze smesnych ukolu (druhy vecer se takhle nechal nachytat Ted-muj host dad:) mezitim se mezi hosty plouzil zebrak a krad jim jidlo, nebo tam byl zongler, vykladacka osudu z karet a z rukou, mnich, ktery vybiral penize na chude a vsem zehnal (syn mistniho farare:))...Bylo tam spoustu prostoru na improvizovani. Treba tam byl jeden muj kamarad prevlecenej za havrana a on si na me nejak zased a porad za mnou chodil a krakal. Ja jsem zrovna odklizela zbytky jidla ze stolu a on porad za mnou stal a krakal, tak se mi vsichni smali. Tak ja mu rikam, chces neco k jidlu? a tam byli jen ty zbytky od vecere, tak jsem vzala jeden nakouslej brambor (kterej uz samozrejme nikdo nechtel:) a strcila mu ho do pusy:) To ho uspokojilo, takze konecne prestal otravovat, ale taky to rozesmalo ty, co to videli:) zkratka vecer to byl pekny a rozhodne skvely zazitek. Jenom se mi nepovedly fotky. Tohle je asi ta nejlepsi...a jeste za moc nestoji, tak ale doufam, ze to aspon trochu prenesu tu atmosku:) jinak v pondeli jsem zasla za mr. Hurstem, ze hraju na klavir a jestli pro me nema job:)to ho rozesmalo, tak jsem dneska byla rano na Gold Jazz bandu. Jsme tam dva klaviristi, tak se snad nepoperem:)...tak jsem neco zkousela hrat, ty rytmy jsou teda pekne slozity, ale snad...taky jsem mr. Hurstovi vyridila pozdravy od minulych exchange studentu tam od nas, tak si myslim, ze to treba me taky trochu pomohlo:) Taky nam dnes skoncilo ctvrtleti, takze jupiii, koncim s matikou a telakem (ja proste nejsem sportovni typ:) a davam si Intro to Art(teda by me zajimalo, jestli jsem umelecky typ:) a americkou literaturu. Zustava sbor, us history a spanelstina, tak uvidime...

Hodinky

Koukam, ze jsem sem nepsala uz nejaky ten patek, proto je to trebanapravit, v podstate se nic nestalo, krome toho, ze jsme meli v patekHalloween Party s International Clubem ve skole. Myslim,ze jsme si todocela uzili, ja osobne jsem si tam delala srandu ze Satoshiho a to mi kzabave stacilo. Taky jsem si namalovala vlastni dyni. jeste pred tou party jsme byli pumpkin patch a tam jsme si kazdy vybral svou dyni, honilise v kukuricnem poli a fotili:) Ale ted k tomu nejdulezitejsimu, ze soboty na nedeli se nam tu menil cas na zimni a ja...tedy spis moje hodinky:)Rikala jsem si, necham zmenu casu na rano, zatim s nima nic delat nebudu.A rano jsem vstala a patricne se oparila cajem, jelikoz (ted to prijde)moje hodinky navadene satelitem az z vesmiru se preridily uplne samy!(pokud se tedy Malachi v noci nevloupal tajne do meho pokoje, aby mi jepreridil). A to co vidite na dalsim obrazku je z honicky v kukuricnempoli. Jak vidite, byla to opravdu velka zabava, ale hlavne, to co muzetevidet (Verco) na me leve ruce, to jsou ony:) JInak jeste jedna vtipnost. Mela jsem hrat v nejakym kostele na klavir. Zarizovala to maminka Kamily a ja jsem ji asi 14 dni rikala, jestli by me nemohla poslat ty noty, ze bych se to rada zacala ucit. Tak mi je nakonec prinesla tejden pred koncertem 30 stranek, tak jsem propadla (jak uz to tak u me byva) depresi, protoze to jsem proste nebyla schopna se naucit (ale muj tata povidal, ze by se to taky nenaucil, takze to neni tim, ze neumim hrat:)) No, tak nakonec jsme se usnesli, ze budu hrat tri pisne. A pak tam byl jeste druhej klavirista a ten mel hrat ten zbytek....No...jenze ten to taky neumel:) Tzn, ze sbormistryne rozhodla, ze vzadu za nama se bude poustet hudba z Cd. Ha:) Ja jsem odehrala to, co jsem mohla a odehrala jsem to myslim docela dobre a pak prisla na radu ta druha pulka...Snad jen pro upresneni, v tom kostele bylo asi 150 lidi a teda neco takovyho jsem nezazila:) Jelikoz hralo to Cd a k tomu hral zivej bubenik a zivej klavirista, jenze jak to radio nikdo poradne neslysel, tak uprostred skladby se to uplne rozjelo a my jsme byli rychlejsi (jelikoz ja jsem pak zpivala) nez to CD. (bohuzel to CD hralo dost nahlas na to, aby to ty lidi slyseli:))) Takze my jsme dozpivali Lord I lift your name on high a vzadu za nama zpevaci z Cd: name on high:) Teda to byl masakr, to bych nikomu neprala:))) v prvni rade, poradne jsem neumela slova a jeste ke vsemu to bylo ale totalne mimo. Po skonceni mse rekla nase sbormistrova, ze budeme zpivat pro ty, co zustaly jeste jednou tu pisen, ktera se tak rozjela a ze to tentokrat zazpivame dobre...no...kdyz i na podruhy se to pred tim zbytkem lidi rozjelo uplne stejne jak na poprvy, tak jsem si rekla, ze je mozna cas jet domu:) Tak jsem jela, ale teda to byla zase jednou sranda:)

Fotka

Tak jsem zase byla v Madisonu, tak jsem zase videla Karcu, tak jsem byla v Capitolu zase. Karca bydli u Kolarskych a ti maji pet deti, z nichz nejmladsimu je asi tri mesice a nejstarsi asi devet a tyhle deticky jsme museli jeden vecer hlidat...no jestli si nekdo myslel, ze jsme je o pul osmy nahnali do postele a pak jsme meli vlastni zabavu tak se trochu splet. Nejmladsi Sabastian mel svuj den a rval v kuse nejmin tri hodiny:) Jelikoz je to dosti krestanska rodina (rano jsme v nedeli nedostali snidani, protoze podle pravidel Vatikanu se nesmi pred svatym prijimanim jist...) Vecer jsme byly s holkama v Shoot center, coz bylo teda uplne dobry:) Kdyz jsme tam prisli tak nas rozdelili do tri tymu (spolu s ostatnima americanama) a zavedli to takovy uplne tmavy mistnosti. Kazdy tym mel svou barvu a v ty mistnosti bylo bludiste a vypadalo to tam jako zive v pocitacovy hre. Kazdej mel svou laserovou pistoli a kazdej tym mel svou zakladnu a meli jsme za ukol dobit zakladnu dalsiho tymu. A pak to zacalo, schovavacky, strileni ze zakrytu (priznivci CS 1.6 urcite vi, o cem tady mluvim:). Fakt dobrej zazitek. Taky jak jste si asi vsimli, tak jsem pridala i tu tolik zadanou fotku meho ucesu:) jak vidite, opravdu to zadna zmena moc neni (coz jsem docela rada, ze to nedopadlo na tu tricentimetrovou blondynu:) Dnes je pondeli, prave jsem se vratila z myho prvniho koncertu s nasim skolnim sborem (mimochodem ne e:)) a neco na me leze... a mam dojem, ze je to nejaka zakerna nemoc, protoze citim trochu teplotu a bolej me nohy (zni to sice divne, ale za ta leta nemoci, vzdycky kdyz me takhle bolej svaly na nohach, tak to nevesti nic dobreho) a vim proc. Jelikoz dnes snezilo a meli jsme telocvik a Ms. Ellenson rekla, ze pujdem hrat soccer ven. Tak nam snezilo, byla zima a foukal vitr a pak se ma clovek divit, ze:) Tak ja jdu spat...cau

Uzitecne veci

Ted teda mame ty prazdniny a tak jsme si s Pajou rekly, ze to jen tak neproflakame a ze budeme delat neco uzitecnyho. Takze prvni vec, kterou jsme udelaly, byla, ze jsme vyrazili na nakupy:) Verco! mame pro tebe nejuzasnejsi darek na Vanoce, to teda budes kulit ocka:) uz se tesim na vanoce! Jinak jeste rano nez jsme odjeli do Eau Claire nakupovat, tak jsem se rano probudila a jak venku napadlo asi 2 centimetry snehu, tak ve vzduchu byla uz takova ta zima a proste mi to uplne pripomnelo zimu a vanoce u nas loni. Takovy to, ze se rano vubec nechce z postele, protoze je vsude jinde nez pod perinou zima a takovej ten cerstvej studenej vzduch. Koupila jsem si novou mikinu. Zelenou. Druhou vec, co jsme za prazdniny udelaly bylo to, ze se Paja rozhodla, ze se zacne po letech ucit hrat zase na klavir. Tak jsme za jedno odpoledne daly dohromady Pro Elisku a nejaky boogie-boogie (ja hraju jednu ruku a Paja druhou). Treti uzitecna vec, co jsme udelaly bylo, ze u nas Paja spala a ze jsme se vecer koukali na film Walk the line a obe se do nej zamilovaly. Teda ne do hlavniho herce ( i kdyz...?:)) ale do toho filmu. Myslim, ze byl natocenej ted nekdy v roce 2006 a je to o zpevaku Johny Cashovi (50.leta), takze takovy zivotni pribeh a zaroven poutavy dej a to vse prolozene starymi pisnemi Johnyho Cashe v novem havu a celkove ten film je moc peknej a jeste nez jsme sli po tom filmu spat jsem si uvedomila, ze me strasne moc nebavi, jak mam zase dlouhy vlasy a protoze se mi nechce utracet za kadernika, tak ze mi to Paja nejen ostriha, ale i nabarvi:) To byla jen takova nocni ospala idea, ale kdyz jsem se rano probudila a Paja pripravila nuzky a barvu a vsechny potrebnosti, tak me bylo jasny, ze to nebyla jen nejaka nocni myslenka:) Ja normalne nejsem na tyhle domaci strihaci pokusy a takrka od plenek chodim k regulernimu kadernikovi, ale nedalo nam to. Ja jsem chtela novy vlasy a Paja si to chtela poprve (!!!) v zivote vyzkouset. Tak jsme to zacli strihat:) Nejdriv po malych kouskach, jelikoz jsme se baly do toho takrikajic strihnout jako na tvrdo, ale pak uz to jelo... Kdyz uz jsme byly v tom, tak jsem tu mela blondatou barvu a tak jsme nastrihaly alobal, vzaly muj kartacek na zuby, namichaly barvu a nejak jsme vyrobily meliry...teda povim vam takovou srandu jsem dlouho nezazila:) Tak mam ted na hlave tri centimetry a je ze me blondyna...:) ne, delam si srandu, naopak se nam to hrozne povedlo, sestrih neni silenej a barva je rozhodne lepsi nez kdyz jsem se kdykoliv predtim vratila od profesionalniho kadernika. Fakt se nam to povedlo:) Mamka chtela vedet, jak vypada muj pokoj, ja jsem teda nechtela fotit pokoj, protoze tam mam neporadek, ale tak jsem vyfotila aspon koupelnu (ta je taky pekna, ne?) a z koupelny se dneska prave stal kadernicky salon:) Taky jsme dneska s moji rodinou delali asi dohromady 12 (mozna vic) pizz. Je to snad jakysi jejich domaci zvyk jednou zacas si udelat takhle strasne hodne domacich pizz. Ale bavilo me to, delali jsme testo a kazda pizza byla jina, protoze jsme si na ni davali ingredience jaky jsme chteli, samozrejme jsme to vsechno nesnedli, ale dali jsme neco do mrazaku, takze to vypada, ze ted hodne dlouho budeme jist pizzy. Zitra se chystam delat jahodovy knedliky, tak jsem zvedava, jak to dopadne ( ja jsem je totiz nikdy sama nedelala). Pristi tyden se chystame za Karcou do Madisonu ( uz je to jasny) a taky jsem objevila, ze moje rodina ma tady pricnou fletnu! Jedna jejich dcera kdysi hrala a jelikoz na klavir uz nemam co novyho hrat, tak jsem se rozhodla, ze se naucim na fletnu. Ale budu muset pockat az se vrati Chelsea nekdy domu a rekne mi aspon jak ty dily patrej k sobe, nebo jak se na to davaj prsty, ale jak uz tyhle zaklady budu mit zmaknuty, tak uz to pujde uplne samo:)))

Jidlo, kamaradi a snih!!!

Tak dnesni pribeh bych rada zacala tim, ze jsem si tuhle stoupla na vahu a misto mych krasnych 50 kilogramu tam na me nejdriv vykouklo cislo neco jako 140 neco...po te, co jsem se hrozila a nasledne na to zamyslela, jsem si uvedomila, ze je to americka vaha a nacez jsem tam preklapla tlacitko na kilogramy, tak jsem se zhrozila jeste vic, jelikoz tam prosim bylo 54!!! (mozna by si to zaslouzilo vic vykricniku). Kdyz vezmu v uvahu, ze po zapalu plic jsem mela 47 a za necely pul rok po tom mam 54, tak jsem se teda pekne zpravila. No rozhodne by nikdo nemoh rict, ze tu trpim hladem. Ale ja jsem na to prisla, duvod cislo jedna: kdyby byly vetsi obedy a mensi vecere (hlavne vecere bez masa) duvod cislo dva: kdyby jsme treba vubec nekam chodili pesky a ne, ze se porad nekde vozime. Jinak jsem tu ochutnala takovy vecicky jako domaci cookies, bananovej chleba a rozhodla se, ze budu chodit na vareni, protoze se to chci naucit. Taky jsme sli k Dorotce a varili jsme tam s holkama cesky ovocny knedliky. Byla to fakt pochoutka.

JInak koho to zajima tak nam tu vcera zacalo snezit. dobry co? ja proste 11.rijna jeste nejsem pripravena na zimu a navic nemam ani capku, jelikoz tu co jsem mela loni v zime jsem ztratila, kdyz jsem jela na recitacni soutez s Vercou a sundala jsem si ji ve vlaku a ten vlak mi s ni pak ujel. Byla fakt dost pekna, takova bila a docela ladila k tomu snehu a tak ja nevim ted...asi si budu muset koupit nejakou jinou. To je dobry rozhodnuti, ted snad k poslednimu tematu tady v nadpisu cili kamaradi....

Kamaradi, no to je asi duvod proc tady pisu takovy nesmyslny slohy o capce, jelikoz tenhle tyden jsme s Pajou prisli, ze tady nemame zadny kamarady. Coz teda zni docela tragedne, co?:))) vlastne mame, tu norku a pak Pedra. Pratele kdo neznate Pedra, tak to je freshmen, co s nama chodi na Spanelstinu. Strasne zlobi a ma blby znamky ale je chytrej (tak trochu jako kdyby byl od nas ze tridy) takze s nim je sranda a je fakt dost v pohode. No a jinak...teda nic moc, u vas vsichni slavej 18 a chodite do Becka a do hospod a mate kamarady co?tak to se mate:))) JInak mame prazdniny, tak jsem tyhle dny vic na netu nez obvykle a muzete me tu potkat.

Obycejne veci

Dneska bych chtela psat o obycejnych vecech na Rice Lake stredni. To jak jsem musela nejak dohanet tu latku za ten tyden, co jsem tu nebyla, tak tu latku jsem dohnala a rekla bych, ze ne spatne. V utery byla parents teachers conference cili rodicak:) Tak tam sel Ted a mam A- z matiky, coz teda Cilko respekt, pak B+ ze spanelstiny (uprimne proto, ze jsem nebyla ve skole a nedelala jsem praci v hodine, ktera se taky znamkuje), B+ z US history (jelikoz mily Mr. Panasuk ztratil muj referat o Thomasu Edisonovi, takze si myslel, ze jsem ho nedelala:) pak A- z telaku ( a u tohodle predmetu bych se rada zastavila, jelikoz to je predmet, ze kteryho bych mela mit asi C:) psali jsme totiz par pisemek, a ty teda dopadli hodne spatne, ale jelikoz Mrs. Ellenson je moc hodna a do predmetu se pocita, i kdyz mas spravny obleceni na telak, tak z toho vyslo A, ackoli bych se o nem ve skutecnosti podle testu mohla nechat zdat:) a co me teda trochu zklamalo je sbor, ze kteryho jsem dostala B ( i kdyz zpivam, testy jsem mela taky dobre, ovsem zakopanej pes bude tentokrat v krizovkach, ktery bysme meli lustit na konci hodiny, ale jelikoz neumim anglicky, tak je to pro me dost obtizne a navic jsem nevedela, ze se to znamkuje, cili:)


Tato fotka, na kterou se prave divate je z Fall formal a je na ni Satoshi, exchange student z Japonska. S tim klukem je docela sranda, oni totiz ty Japonci moc neumej anglicky, ale jako kdyby jim to ani moc nevadilo a porad se tak usmivaj a jsou takovy mily:) Pak tu mame jeste Tomomi, to je Japonka z Japonska ( ma dva velky predni zuby). Vlastne rada bych ted neco napsala o ostatnich exchange studentech, dalsi je Medhat Zehra a ta je z Pakistanu (s Pajou nas bavi vyslovovat to jmeno) a ta myslim je uzasne chytra. Chodi na Advanced Math, Cell biology a takovyhle predmety, precetla Remarqua v anglictine a znala tam vsechny slovicka a celkove ma anglictinu dobrou a docela se kamaradi s Kamcou (Paja rikala, ze je ji trochu podobna). A to je zajimavy, je tady skoro zadarmo, Pakistan ma totiz s USA nejakou dohodu a kazdou rok jezdi z Pakistanu do Ameriky studovat asi 200 (??? ted fakt nevim) studentu a vsechno jim platej. Cili Medhat byla ve Washingtonu, Michiganu a chysta se za tenhle rok, co je tady, procestovat vlastne takovy ty dulezity mista v USA a to prosim vsechno zadarmo. A pak je tu s nami Elin Aabel z Norska a tuhle holku mame s Pajou fakt radi. Chodime s ni obcas hrat tenis, Paja s ni byla na bowlingu a chystame se do kina, dneska jsme se bavili, ze se muzem navtivit doma, ze za ni muzem prijet do Norska a ona k nam. Anglictinu ma taky dobrou, dokonce umi anglicky mluvit sproste (coz mi s Pajou jeste moc neumime a Medhat by to mozna umela, ale ona tak nemluvi:) a je proste z Evropy, tak si toho mame hodne co rict. A pak jsme tady my cesky, o me a o Paje toho asi vite habadej a Kamca, ta se ma taky dobre. Myslim, ze ji nic neschazi.


Tuhle ta kravicka na obrazku je z Madisonu, jak jsem rikala, ze tam meli tu vystavu krav. Tak tahle je poseta hodinkama, jsou na ni pripevneny hodiny ruznych tvaru, velikosti, typu a je to fakt pekny, tak doufam, ze je to na ty maly fotecce videt. Ted jsem si vzpomnela, kdyz jsme s Pajou prisli poprvy do skoly, tak jsme hned ve dverich potkali tehotnou holku. Nekecam, byla opravdu tehotna. Coz nas vysokovalo, me to vysokovalo, prece jen na to u nas nejsme moc zvykly, ze by byl nekdo na gymplu tehotnej. A pak tu je jeden predmet, ktery se jmenuje nejak pece o dite a oni maj takovy ty panenky, ktery brecej, musej se krmit a "delaj" vsechny veci, co miminka delaj a kdyz nekdo nahodou propada z tohodle predmetu a potrebuje si zlepsit znamku a ziskat extra credit, tak mu na bricho pripevnej NECO, co vypada pod trikem jako by ten clovek byl tehotnej a s timhle musej chodit celej tejden po skole. Specialne na nasem D lunchi to maj asi dve holky...a ja proste tohle nemam rada...nekdo je tady tehotnej doopravy, nekdo nosi "belly" aby si zlepsil znamku z predmetu. Neni to nahodou trochu blaznivy? a navic, oni s tim umelym brichem musej i spat. Ten predmet to je vlastne pruprava na materstvi. Pak jsem se ptala, jestli se s tim musej i koupat a rikali, ze teda ne, ale teda...ja bych to nikdy nenosila, ani kdybych z toho predmetu mela propadnout:)

Jinak jsme se taky sesli s Gabinou Hrubou. Je moc hodna, poveze nam darky na vanoce do Cech a taky jsme trochu domlouvali to, ze bysme chteli navstivit Chicago. Chysta se bydlet sama, takze by to nemel byt problem tam prespat. Byly jsme u Deb, tak nam ukazovala vsechny fotky, co mela z Cech a taky jak corale byly v americe v 97 a tak jsme si pekne zavzpominali. Taky jsme si s Gabinou popovidali o nasich spolecnych znamych, co je novyho v Zamberku a v Chicagu a v pet pak musela odjet do Minneapolis za kamaradem.

Corale...jsou pryc:) jinak Madison, Homecoming a Fall Formal...

Uz je to pekna radka dni, co jsem nepsala na svuj blog, ale to jsem ostatne slibila ve svem minulem prispevku. Kdyz jsem delala v utery vecer tri hodiny ukoly na matiku (a to si srandu nedelam), tak uz pro me tydenni pohoda s Coralema byla ta tam. Dopisovala jsem spoustu pisemek, takze jsem se musela ucit a vlastni mamka mi napsala mail, ve kterem byla jen jedna prosta otazka a to: "zijes jeste?????????????????????" a to takhle doslova:))) to by byl takovy prolog k memu dnesnimu prispevku a zaroven omluva za takovou odmlku... je cas na prvni foto: to uz bylo pred tydnem, vzadu vidite Madisonsky Capitol, meli tam vystavu krav (jako kdysi v praze). Nevim, co k tomu dodat, bylo krasny pocasi, mela jsem tam 40 lidi, ktery jsem znala a mohla s nima pokecat cesky, videli jsme krasy hlavniho mesta Wisconsinu a v sobotu vecer jsme meli zpivani, Tomas a muj tata hral na kytaru a Honza na klarinet (museli jsme skoncit zpivat v 8 hodin -coz se nam fakt nechtelo- ale sousedi mohli zavolat policajty, tak jsme nechteli mit problemy) a pak posledni koncert (aspon pro me) a zpatky do Rice Lake. Vyrazili jsme v 10 vecer, celou noc jsem delala ukoly na US history a dorazili jsme v jednu a rano rovnou do skoly...

Cely tyden se ve skole konal tzv. Homecoming, coz bych prirovnala k nasemu ceskemu Majalesu, ovsem tady to bylo trochu rozdilne. Kazdy den se melo nosit nejake specialni obleceni (pondeli-uz ani nevim, co to bylo, utery-maskace nebo oranzova barva, streda- class colour day, ctvrtek - oblibena skupina, patek - mikiny, trika Rice Lake Warriors - coz by se mohly docela dost dobre zapojit corale, jelikoz si tady vsichni nakoupili mikiny s napisema Warriors:))) toto je fotka z class colour day. To byl nejlepsi den, to se fakt vsichni vymodili, tohle je fotka z nasi tridy z matiky a ted neco ke skole. Nejmladsi se jmenujou Freshmeni (coz je neco jako nase devata trida), starsi jsou Sophomori, pak Juniori a nejstarsi Seniori ( to jsem ja) a kazda trida mela svou barvu. Freshmeni zelenou, Sophomore fialovou, Junior cervenou a my cernou. Jinak tady moc neexistuje pojem "trida" jako mam kamarady ve tride. Kazdy si voli predmety a na ruzny predmety je s jinyma lidma, takze je to takovy min osobni, nez kdyz jsem sedela roky s Adelou v lavici:) Kdyz jsme treba na fotbale, tak cela skola ma nekolik ruznych pokriku na povzbuzovani hracu a mezi nima je treba Battle Cry, nejdriv vstanou Freshmeni, zakricej svuj Battle Cry, pak Sophomori, pak Juniori a Seniori a pak kricej vsichni dohromady. Jinak v patek se hral opet fotbal, tak tady je par fotek...

Je to pekne velkolepa akce, kdyz tam na stoupi snad pres 100 clenu bandu a pustej se do toho, pochodujou a pak tam jeste prijdou vlajkonosi, no je zkratka na co se divat a vsude jsou barvy zluta a modra (coz jsou barvy Warriors). A na zaver veskerych slavnosti se konal Fall Formal cili "ples". Jak uz asi vsichni vite, Paja tam mela s kym jit, ja ne. A tenhle problem bych teda doma nikdy nemela (nemit s kym jit na ples!!) jenze tady proste nikoho poradne neznam, nemam tu kamarady (co si budeme vykladat, ze:)) takze jsem nakonec sla s lidma s International Clubu, ale musim rict, ze je tam jeden kluk, kterej byl loni v Cechach asi 14 dni, tak se mi sveril, ze ochutnal pivo (oci na vrch hlavy:) a popovidali jsme si o mistech jako treba Zamberecky Tobogan a podobne a dost podrobne se me vyptaval, co musi udelat pro to, aby moh chodil na ceskou skolu, tak jsem ho odkazala na Stefani, tenhle kluk se jmenuje Derek a je fakt hodne v pohode. Takze s nima jsem byla na veceri a pak uz jsme vyrazili na Fall Formal - podtitulek Island Adventure. Skola byla fakt moc pekne vyzdobena. Bylo to tam docela k nepoznani, ale teda s plesem to melo spolecny jen ty saty (i boty holky odhodili jen co tam prisli). Hrali tam opravdu hroznou hudbu - to se vazne poslouchat nedalo:) Takovy disco - bleee. Jako ze mi hudba vetsinou nevadi, ale tohle jsem moc nezkousla. Jo, kdyby jsme tam treba nekoho vic znali, tak by to nebylo spatny, jelikoz tam byly hezky svetla a vsechno vyzdobeny a lidi se fakt bavili ... Dnes je 22.11. a z duvodu presunuti menu, tyhle fotky mazu a zkusim to spravit, ale bude to asi dost bidne.:))