Jeleni a lovci

Tak teda koukam, ze uz jsem sem peknych 14 dni nepsala, coz je vtipne, jelikoz kdyz jsem tento blog zakladala, tak prej...budu se sem snazit psat obden:))) no neni to vtipne? Ani ne, ja vim. Madrigal dinner a jazz, to uz bylo vazne pred veky, ale mezitim se vlastne udalo jen to, ze jsme byli lovit a ze meli tri cleni moji rodiny v jeden den narozky. Narozky byly v pohode-Tanae, Kansas a Ted, jako ze tata. Mimochodem, neni to zajimave, ze se jedna dcera jmenuje Kansas? Oni tady maj ve zvyku davat takovyhle jmena mest. Takze asi vas neprekvapi, kdyz napisu, ze ve skole jsou dva lidi, jedna holka, ktera se jmenuje Montana, a jeden kluk, kterej se jmenuje Dallas a asi uz vas vubec neprekvapi, ze tyhle dva spolu chodej:) Dallas a Montana. Takze vsichni byli prekvapeni, kdyz jsme rekla, ze mam 22.11. svatek (coz je mimochodem dneska), protoze tu svatky vubec nemaj, ale musim uznat, ze me nekolik lidi dnes prijemne prekvapilo, jelikoz jsem myslela, ze na to vsichni zapomenou, tak Kamca a Paja mi daly darky (Kamca praktickou cokoladu, Pavla jeste praktictejsi ponozky na zimu - a ty tu byvaji obzlvaste tuhe), ale hlavne moje host family vyvesila jeste pred tim, nez jsem rano vstala na zed pulmetrovy napis: "Happy Cilka Day", coz me opravdu potesilo:) Takze to nakonec nebylo tak spatne:) a dalsi vec, tak jsme byli lovit... To vlastne muzete videt na obrazku. Oni tady maj hodne jelenu, tak jsem si asi predstavovala, ze prijdeme do lesa, sedneme na stanoviste a ted ty jeleni se pred nama budou prochazet a my obcas nejakyho sestrelime. Ale nebylo tomu tak:) Lovi se casne zrana, nez ty jeleni vstanou abysme tam v tom lese byli driv nez oni se probudej, tak aby nas nevideli:))) Vsichni lovci (cili vcetne me) na sobe musej mit navleceny takovydlenc oranzovy bundy, aby si je nahodou nekdo nesplet s jelenem a nahodou ho nezastrelil. K tomu loveni se vaze historka...tak jsme tam sedeli snad jen pet minut (ja jsem lovila s Tanae, teda ja jsem nemela svou vlastni zbran, ale jak rikam, myslela jsem si, ze se tam budou prochazet jak na bale, tak jsem si myslela, ze mi Tanae jednou tu zbran puci a ja ho dostanu:) a fakt asi jen 30 metru od nas byl jelen a ted teda Tanae...Jsme byli uplne zticha a ona se postavila a zacla se cela klepat a ze si prej neni jista, jestli ho muze zastrelit (prej ze se ji zda moc malej) a tak se rozhodla, ze zavola na mobil tatkovi. Tak vzala mobil a zacla mu volat, ten ji samozrejme rek,at ho zastreli. Jenze mezitim, co teda telefonovala, tak ten jelen proste zase odkracel pryc:))) on ani nemusel utikat, proste odkracel, a za dve minuty jsme slysely strelu a to uz ho asi dostal nekdo jinej. A pak jsme tam sedeli jeste cely dopoledne a uz se tam zadnej jelen neobjevil, tak me byla zima a byla jsem ospala a uz me to nebavilo. Vsichni se Tanae hrozne vysmali, jelikoz tady to vsichni berou strasne vazne to loveni dive zvere a ja musim rict, ze jsem se taky zasmala:) JInak skola je v pohode. Moje bota, kterou jsem namalovala metodou stinovani, se pomalu ale JISTE prosazuje. Mam dojem, ze za chvili bude viset prinejmenim v Narodnim:) a Americke hlasy (neboli americka literatura) jdou take nadmiru dobre. Mrs. Doyle byla pred lety uchvacena znalostmi Michala Sevcika, takze myslim, ze od tech dob az na veky to u ni budou mit vsichni exchange studenti z Ceske republiky hodne dobry...Myslim, ze za vsechno mluvi fakt, ze ackoliv cteme knizky v anglictine napsane nekdy v 18. stoleti, mam z tohoto predmetu Acko temer 1ooprocentni:) Takze Michale dik:)