Uzitecne veci

Ted teda mame ty prazdniny a tak jsme si s Pajou rekly, ze to jen tak neproflakame a ze budeme delat neco uzitecnyho. Takze prvni vec, kterou jsme udelaly, byla, ze jsme vyrazili na nakupy:) Verco! mame pro tebe nejuzasnejsi darek na Vanoce, to teda budes kulit ocka:) uz se tesim na vanoce! Jinak jeste rano nez jsme odjeli do Eau Claire nakupovat, tak jsem se rano probudila a jak venku napadlo asi 2 centimetry snehu, tak ve vzduchu byla uz takova ta zima a proste mi to uplne pripomnelo zimu a vanoce u nas loni. Takovy to, ze se rano vubec nechce z postele, protoze je vsude jinde nez pod perinou zima a takovej ten cerstvej studenej vzduch. Koupila jsem si novou mikinu. Zelenou. Druhou vec, co jsme za prazdniny udelaly bylo to, ze se Paja rozhodla, ze se zacne po letech ucit hrat zase na klavir. Tak jsme za jedno odpoledne daly dohromady Pro Elisku a nejaky boogie-boogie (ja hraju jednu ruku a Paja druhou). Treti uzitecna vec, co jsme udelaly bylo, ze u nas Paja spala a ze jsme se vecer koukali na film Walk the line a obe se do nej zamilovaly. Teda ne do hlavniho herce ( i kdyz...?:)) ale do toho filmu. Myslim, ze byl natocenej ted nekdy v roce 2006 a je to o zpevaku Johny Cashovi (50.leta), takze takovy zivotni pribeh a zaroven poutavy dej a to vse prolozene starymi pisnemi Johnyho Cashe v novem havu a celkove ten film je moc peknej a jeste nez jsme sli po tom filmu spat jsem si uvedomila, ze me strasne moc nebavi, jak mam zase dlouhy vlasy a protoze se mi nechce utracet za kadernika, tak ze mi to Paja nejen ostriha, ale i nabarvi:) To byla jen takova nocni ospala idea, ale kdyz jsem se rano probudila a Paja pripravila nuzky a barvu a vsechny potrebnosti, tak me bylo jasny, ze to nebyla jen nejaka nocni myslenka:) Ja normalne nejsem na tyhle domaci strihaci pokusy a takrka od plenek chodim k regulernimu kadernikovi, ale nedalo nam to. Ja jsem chtela novy vlasy a Paja si to chtela poprve (!!!) v zivote vyzkouset. Tak jsme to zacli strihat:) Nejdriv po malych kouskach, jelikoz jsme se baly do toho takrikajic strihnout jako na tvrdo, ale pak uz to jelo... Kdyz uz jsme byly v tom, tak jsem tu mela blondatou barvu a tak jsme nastrihaly alobal, vzaly muj kartacek na zuby, namichaly barvu a nejak jsme vyrobily meliry...teda povim vam takovou srandu jsem dlouho nezazila:) Tak mam ted na hlave tri centimetry a je ze me blondyna...:) ne, delam si srandu, naopak se nam to hrozne povedlo, sestrih neni silenej a barva je rozhodne lepsi nez kdyz jsem se kdykoliv predtim vratila od profesionalniho kadernika. Fakt se nam to povedlo:) Mamka chtela vedet, jak vypada muj pokoj, ja jsem teda nechtela fotit pokoj, protoze tam mam neporadek, ale tak jsem vyfotila aspon koupelnu (ta je taky pekna, ne?) a z koupelny se dneska prave stal kadernicky salon:) Taky jsme dneska s moji rodinou delali asi dohromady 12 (mozna vic) pizz. Je to snad jakysi jejich domaci zvyk jednou zacas si udelat takhle strasne hodne domacich pizz. Ale bavilo me to, delali jsme testo a kazda pizza byla jina, protoze jsme si na ni davali ingredience jaky jsme chteli, samozrejme jsme to vsechno nesnedli, ale dali jsme neco do mrazaku, takze to vypada, ze ted hodne dlouho budeme jist pizzy. Zitra se chystam delat jahodovy knedliky, tak jsem zvedava, jak to dopadne ( ja jsem je totiz nikdy sama nedelala). Pristi tyden se chystame za Karcou do Madisonu ( uz je to jasny) a taky jsem objevila, ze moje rodina ma tady pricnou fletnu! Jedna jejich dcera kdysi hrala a jelikoz na klavir uz nemam co novyho hrat, tak jsem se rozhodla, ze se naucim na fletnu. Ale budu muset pockat az se vrati Chelsea nekdy domu a rekne mi aspon jak ty dily patrej k sobe, nebo jak se na to davaj prsty, ale jak uz tyhle zaklady budu mit zmaknuty, tak uz to pujde uplne samo:)))