Fotka

Tak jsem zase byla v Madisonu, tak jsem zase videla Karcu, tak jsem byla v Capitolu zase. Karca bydli u Kolarskych a ti maji pet deti, z nichz nejmladsimu je asi tri mesice a nejstarsi asi devet a tyhle deticky jsme museli jeden vecer hlidat...no jestli si nekdo myslel, ze jsme je o pul osmy nahnali do postele a pak jsme meli vlastni zabavu tak se trochu splet. Nejmladsi Sabastian mel svuj den a rval v kuse nejmin tri hodiny:) Jelikoz je to dosti krestanska rodina (rano jsme v nedeli nedostali snidani, protoze podle pravidel Vatikanu se nesmi pred svatym prijimanim jist...) Vecer jsme byly s holkama v Shoot center, coz bylo teda uplne dobry:) Kdyz jsme tam prisli tak nas rozdelili do tri tymu (spolu s ostatnima americanama) a zavedli to takovy uplne tmavy mistnosti. Kazdy tym mel svou barvu a v ty mistnosti bylo bludiste a vypadalo to tam jako zive v pocitacovy hre. Kazdej mel svou laserovou pistoli a kazdej tym mel svou zakladnu a meli jsme za ukol dobit zakladnu dalsiho tymu. A pak to zacalo, schovavacky, strileni ze zakrytu (priznivci CS 1.6 urcite vi, o cem tady mluvim:). Fakt dobrej zazitek. Taky jak jste si asi vsimli, tak jsem pridala i tu tolik zadanou fotku meho ucesu:) jak vidite, opravdu to zadna zmena moc neni (coz jsem docela rada, ze to nedopadlo na tu tricentimetrovou blondynu:) Dnes je pondeli, prave jsem se vratila z myho prvniho koncertu s nasim skolnim sborem (mimochodem ne e:)) a neco na me leze... a mam dojem, ze je to nejaka zakerna nemoc, protoze citim trochu teplotu a bolej me nohy (zni to sice divne, ale za ta leta nemoci, vzdycky kdyz me takhle bolej svaly na nohach, tak to nevesti nic dobreho) a vim proc. Jelikoz dnes snezilo a meli jsme telocvik a Ms. Ellenson rekla, ze pujdem hrat soccer ven. Tak nam snezilo, byla zima a foukal vitr a pak se ma clovek divit, ze:) Tak ja jdu spat...cau

Uzitecne veci

Ted teda mame ty prazdniny a tak jsme si s Pajou rekly, ze to jen tak neproflakame a ze budeme delat neco uzitecnyho. Takze prvni vec, kterou jsme udelaly, byla, ze jsme vyrazili na nakupy:) Verco! mame pro tebe nejuzasnejsi darek na Vanoce, to teda budes kulit ocka:) uz se tesim na vanoce! Jinak jeste rano nez jsme odjeli do Eau Claire nakupovat, tak jsem se rano probudila a jak venku napadlo asi 2 centimetry snehu, tak ve vzduchu byla uz takova ta zima a proste mi to uplne pripomnelo zimu a vanoce u nas loni. Takovy to, ze se rano vubec nechce z postele, protoze je vsude jinde nez pod perinou zima a takovej ten cerstvej studenej vzduch. Koupila jsem si novou mikinu. Zelenou. Druhou vec, co jsme za prazdniny udelaly bylo to, ze se Paja rozhodla, ze se zacne po letech ucit hrat zase na klavir. Tak jsme za jedno odpoledne daly dohromady Pro Elisku a nejaky boogie-boogie (ja hraju jednu ruku a Paja druhou). Treti uzitecna vec, co jsme udelaly bylo, ze u nas Paja spala a ze jsme se vecer koukali na film Walk the line a obe se do nej zamilovaly. Teda ne do hlavniho herce ( i kdyz...?:)) ale do toho filmu. Myslim, ze byl natocenej ted nekdy v roce 2006 a je to o zpevaku Johny Cashovi (50.leta), takze takovy zivotni pribeh a zaroven poutavy dej a to vse prolozene starymi pisnemi Johnyho Cashe v novem havu a celkove ten film je moc peknej a jeste nez jsme sli po tom filmu spat jsem si uvedomila, ze me strasne moc nebavi, jak mam zase dlouhy vlasy a protoze se mi nechce utracet za kadernika, tak ze mi to Paja nejen ostriha, ale i nabarvi:) To byla jen takova nocni ospala idea, ale kdyz jsem se rano probudila a Paja pripravila nuzky a barvu a vsechny potrebnosti, tak me bylo jasny, ze to nebyla jen nejaka nocni myslenka:) Ja normalne nejsem na tyhle domaci strihaci pokusy a takrka od plenek chodim k regulernimu kadernikovi, ale nedalo nam to. Ja jsem chtela novy vlasy a Paja si to chtela poprve (!!!) v zivote vyzkouset. Tak jsme to zacli strihat:) Nejdriv po malych kouskach, jelikoz jsme se baly do toho takrikajic strihnout jako na tvrdo, ale pak uz to jelo... Kdyz uz jsme byly v tom, tak jsem tu mela blondatou barvu a tak jsme nastrihaly alobal, vzaly muj kartacek na zuby, namichaly barvu a nejak jsme vyrobily meliry...teda povim vam takovou srandu jsem dlouho nezazila:) Tak mam ted na hlave tri centimetry a je ze me blondyna...:) ne, delam si srandu, naopak se nam to hrozne povedlo, sestrih neni silenej a barva je rozhodne lepsi nez kdyz jsem se kdykoliv predtim vratila od profesionalniho kadernika. Fakt se nam to povedlo:) Mamka chtela vedet, jak vypada muj pokoj, ja jsem teda nechtela fotit pokoj, protoze tam mam neporadek, ale tak jsem vyfotila aspon koupelnu (ta je taky pekna, ne?) a z koupelny se dneska prave stal kadernicky salon:) Taky jsme dneska s moji rodinou delali asi dohromady 12 (mozna vic) pizz. Je to snad jakysi jejich domaci zvyk jednou zacas si udelat takhle strasne hodne domacich pizz. Ale bavilo me to, delali jsme testo a kazda pizza byla jina, protoze jsme si na ni davali ingredience jaky jsme chteli, samozrejme jsme to vsechno nesnedli, ale dali jsme neco do mrazaku, takze to vypada, ze ted hodne dlouho budeme jist pizzy. Zitra se chystam delat jahodovy knedliky, tak jsem zvedava, jak to dopadne ( ja jsem je totiz nikdy sama nedelala). Pristi tyden se chystame za Karcou do Madisonu ( uz je to jasny) a taky jsem objevila, ze moje rodina ma tady pricnou fletnu! Jedna jejich dcera kdysi hrala a jelikoz na klavir uz nemam co novyho hrat, tak jsem se rozhodla, ze se naucim na fletnu. Ale budu muset pockat az se vrati Chelsea nekdy domu a rekne mi aspon jak ty dily patrej k sobe, nebo jak se na to davaj prsty, ale jak uz tyhle zaklady budu mit zmaknuty, tak uz to pujde uplne samo:)))

Jidlo, kamaradi a snih!!!

Tak dnesni pribeh bych rada zacala tim, ze jsem si tuhle stoupla na vahu a misto mych krasnych 50 kilogramu tam na me nejdriv vykouklo cislo neco jako 140 neco...po te, co jsem se hrozila a nasledne na to zamyslela, jsem si uvedomila, ze je to americka vaha a nacez jsem tam preklapla tlacitko na kilogramy, tak jsem se zhrozila jeste vic, jelikoz tam prosim bylo 54!!! (mozna by si to zaslouzilo vic vykricniku). Kdyz vezmu v uvahu, ze po zapalu plic jsem mela 47 a za necely pul rok po tom mam 54, tak jsem se teda pekne zpravila. No rozhodne by nikdo nemoh rict, ze tu trpim hladem. Ale ja jsem na to prisla, duvod cislo jedna: kdyby byly vetsi obedy a mensi vecere (hlavne vecere bez masa) duvod cislo dva: kdyby jsme treba vubec nekam chodili pesky a ne, ze se porad nekde vozime. Jinak jsem tu ochutnala takovy vecicky jako domaci cookies, bananovej chleba a rozhodla se, ze budu chodit na vareni, protoze se to chci naucit. Taky jsme sli k Dorotce a varili jsme tam s holkama cesky ovocny knedliky. Byla to fakt pochoutka.

JInak koho to zajima tak nam tu vcera zacalo snezit. dobry co? ja proste 11.rijna jeste nejsem pripravena na zimu a navic nemam ani capku, jelikoz tu co jsem mela loni v zime jsem ztratila, kdyz jsem jela na recitacni soutez s Vercou a sundala jsem si ji ve vlaku a ten vlak mi s ni pak ujel. Byla fakt dost pekna, takova bila a docela ladila k tomu snehu a tak ja nevim ted...asi si budu muset koupit nejakou jinou. To je dobry rozhodnuti, ted snad k poslednimu tematu tady v nadpisu cili kamaradi....

Kamaradi, no to je asi duvod proc tady pisu takovy nesmyslny slohy o capce, jelikoz tenhle tyden jsme s Pajou prisli, ze tady nemame zadny kamarady. Coz teda zni docela tragedne, co?:))) vlastne mame, tu norku a pak Pedra. Pratele kdo neznate Pedra, tak to je freshmen, co s nama chodi na Spanelstinu. Strasne zlobi a ma blby znamky ale je chytrej (tak trochu jako kdyby byl od nas ze tridy) takze s nim je sranda a je fakt dost v pohode. No a jinak...teda nic moc, u vas vsichni slavej 18 a chodite do Becka a do hospod a mate kamarady co?tak to se mate:))) JInak mame prazdniny, tak jsem tyhle dny vic na netu nez obvykle a muzete me tu potkat.

Obycejne veci

Dneska bych chtela psat o obycejnych vecech na Rice Lake stredni. To jak jsem musela nejak dohanet tu latku za ten tyden, co jsem tu nebyla, tak tu latku jsem dohnala a rekla bych, ze ne spatne. V utery byla parents teachers conference cili rodicak:) Tak tam sel Ted a mam A- z matiky, coz teda Cilko respekt, pak B+ ze spanelstiny (uprimne proto, ze jsem nebyla ve skole a nedelala jsem praci v hodine, ktera se taky znamkuje), B+ z US history (jelikoz mily Mr. Panasuk ztratil muj referat o Thomasu Edisonovi, takze si myslel, ze jsem ho nedelala:) pak A- z telaku ( a u tohodle predmetu bych se rada zastavila, jelikoz to je predmet, ze kteryho bych mela mit asi C:) psali jsme totiz par pisemek, a ty teda dopadli hodne spatne, ale jelikoz Mrs. Ellenson je moc hodna a do predmetu se pocita, i kdyz mas spravny obleceni na telak, tak z toho vyslo A, ackoli bych se o nem ve skutecnosti podle testu mohla nechat zdat:) a co me teda trochu zklamalo je sbor, ze kteryho jsem dostala B ( i kdyz zpivam, testy jsem mela taky dobre, ovsem zakopanej pes bude tentokrat v krizovkach, ktery bysme meli lustit na konci hodiny, ale jelikoz neumim anglicky, tak je to pro me dost obtizne a navic jsem nevedela, ze se to znamkuje, cili:)


Tato fotka, na kterou se prave divate je z Fall formal a je na ni Satoshi, exchange student z Japonska. S tim klukem je docela sranda, oni totiz ty Japonci moc neumej anglicky, ale jako kdyby jim to ani moc nevadilo a porad se tak usmivaj a jsou takovy mily:) Pak tu mame jeste Tomomi, to je Japonka z Japonska ( ma dva velky predni zuby). Vlastne rada bych ted neco napsala o ostatnich exchange studentech, dalsi je Medhat Zehra a ta je z Pakistanu (s Pajou nas bavi vyslovovat to jmeno) a ta myslim je uzasne chytra. Chodi na Advanced Math, Cell biology a takovyhle predmety, precetla Remarqua v anglictine a znala tam vsechny slovicka a celkove ma anglictinu dobrou a docela se kamaradi s Kamcou (Paja rikala, ze je ji trochu podobna). A to je zajimavy, je tady skoro zadarmo, Pakistan ma totiz s USA nejakou dohodu a kazdou rok jezdi z Pakistanu do Ameriky studovat asi 200 (??? ted fakt nevim) studentu a vsechno jim platej. Cili Medhat byla ve Washingtonu, Michiganu a chysta se za tenhle rok, co je tady, procestovat vlastne takovy ty dulezity mista v USA a to prosim vsechno zadarmo. A pak je tu s nami Elin Aabel z Norska a tuhle holku mame s Pajou fakt radi. Chodime s ni obcas hrat tenis, Paja s ni byla na bowlingu a chystame se do kina, dneska jsme se bavili, ze se muzem navtivit doma, ze za ni muzem prijet do Norska a ona k nam. Anglictinu ma taky dobrou, dokonce umi anglicky mluvit sproste (coz mi s Pajou jeste moc neumime a Medhat by to mozna umela, ale ona tak nemluvi:) a je proste z Evropy, tak si toho mame hodne co rict. A pak jsme tady my cesky, o me a o Paje toho asi vite habadej a Kamca, ta se ma taky dobre. Myslim, ze ji nic neschazi.


Tuhle ta kravicka na obrazku je z Madisonu, jak jsem rikala, ze tam meli tu vystavu krav. Tak tahle je poseta hodinkama, jsou na ni pripevneny hodiny ruznych tvaru, velikosti, typu a je to fakt pekny, tak doufam, ze je to na ty maly fotecce videt. Ted jsem si vzpomnela, kdyz jsme s Pajou prisli poprvy do skoly, tak jsme hned ve dverich potkali tehotnou holku. Nekecam, byla opravdu tehotna. Coz nas vysokovalo, me to vysokovalo, prece jen na to u nas nejsme moc zvykly, ze by byl nekdo na gymplu tehotnej. A pak tu je jeden predmet, ktery se jmenuje nejak pece o dite a oni maj takovy ty panenky, ktery brecej, musej se krmit a "delaj" vsechny veci, co miminka delaj a kdyz nekdo nahodou propada z tohodle predmetu a potrebuje si zlepsit znamku a ziskat extra credit, tak mu na bricho pripevnej NECO, co vypada pod trikem jako by ten clovek byl tehotnej a s timhle musej chodit celej tejden po skole. Specialne na nasem D lunchi to maj asi dve holky...a ja proste tohle nemam rada...nekdo je tady tehotnej doopravy, nekdo nosi "belly" aby si zlepsil znamku z predmetu. Neni to nahodou trochu blaznivy? a navic, oni s tim umelym brichem musej i spat. Ten predmet to je vlastne pruprava na materstvi. Pak jsem se ptala, jestli se s tim musej i koupat a rikali, ze teda ne, ale teda...ja bych to nikdy nenosila, ani kdybych z toho predmetu mela propadnout:)

Jinak jsme se taky sesli s Gabinou Hrubou. Je moc hodna, poveze nam darky na vanoce do Cech a taky jsme trochu domlouvali to, ze bysme chteli navstivit Chicago. Chysta se bydlet sama, takze by to nemel byt problem tam prespat. Byly jsme u Deb, tak nam ukazovala vsechny fotky, co mela z Cech a taky jak corale byly v americe v 97 a tak jsme si pekne zavzpominali. Taky jsme si s Gabinou popovidali o nasich spolecnych znamych, co je novyho v Zamberku a v Chicagu a v pet pak musela odjet do Minneapolis za kamaradem.

Corale...jsou pryc:) jinak Madison, Homecoming a Fall Formal...

Uz je to pekna radka dni, co jsem nepsala na svuj blog, ale to jsem ostatne slibila ve svem minulem prispevku. Kdyz jsem delala v utery vecer tri hodiny ukoly na matiku (a to si srandu nedelam), tak uz pro me tydenni pohoda s Coralema byla ta tam. Dopisovala jsem spoustu pisemek, takze jsem se musela ucit a vlastni mamka mi napsala mail, ve kterem byla jen jedna prosta otazka a to: "zijes jeste?????????????????????" a to takhle doslova:))) to by byl takovy prolog k memu dnesnimu prispevku a zaroven omluva za takovou odmlku... je cas na prvni foto: to uz bylo pred tydnem, vzadu vidite Madisonsky Capitol, meli tam vystavu krav (jako kdysi v praze). Nevim, co k tomu dodat, bylo krasny pocasi, mela jsem tam 40 lidi, ktery jsem znala a mohla s nima pokecat cesky, videli jsme krasy hlavniho mesta Wisconsinu a v sobotu vecer jsme meli zpivani, Tomas a muj tata hral na kytaru a Honza na klarinet (museli jsme skoncit zpivat v 8 hodin -coz se nam fakt nechtelo- ale sousedi mohli zavolat policajty, tak jsme nechteli mit problemy) a pak posledni koncert (aspon pro me) a zpatky do Rice Lake. Vyrazili jsme v 10 vecer, celou noc jsem delala ukoly na US history a dorazili jsme v jednu a rano rovnou do skoly...

Cely tyden se ve skole konal tzv. Homecoming, coz bych prirovnala k nasemu ceskemu Majalesu, ovsem tady to bylo trochu rozdilne. Kazdy den se melo nosit nejake specialni obleceni (pondeli-uz ani nevim, co to bylo, utery-maskace nebo oranzova barva, streda- class colour day, ctvrtek - oblibena skupina, patek - mikiny, trika Rice Lake Warriors - coz by se mohly docela dost dobre zapojit corale, jelikoz si tady vsichni nakoupili mikiny s napisema Warriors:))) toto je fotka z class colour day. To byl nejlepsi den, to se fakt vsichni vymodili, tohle je fotka z nasi tridy z matiky a ted neco ke skole. Nejmladsi se jmenujou Freshmeni (coz je neco jako nase devata trida), starsi jsou Sophomori, pak Juniori a nejstarsi Seniori ( to jsem ja) a kazda trida mela svou barvu. Freshmeni zelenou, Sophomore fialovou, Junior cervenou a my cernou. Jinak tady moc neexistuje pojem "trida" jako mam kamarady ve tride. Kazdy si voli predmety a na ruzny predmety je s jinyma lidma, takze je to takovy min osobni, nez kdyz jsem sedela roky s Adelou v lavici:) Kdyz jsme treba na fotbale, tak cela skola ma nekolik ruznych pokriku na povzbuzovani hracu a mezi nima je treba Battle Cry, nejdriv vstanou Freshmeni, zakricej svuj Battle Cry, pak Sophomori, pak Juniori a Seniori a pak kricej vsichni dohromady. Jinak v patek se hral opet fotbal, tak tady je par fotek...

Je to pekne velkolepa akce, kdyz tam na stoupi snad pres 100 clenu bandu a pustej se do toho, pochodujou a pak tam jeste prijdou vlajkonosi, no je zkratka na co se divat a vsude jsou barvy zluta a modra (coz jsou barvy Warriors). A na zaver veskerych slavnosti se konal Fall Formal cili "ples". Jak uz asi vsichni vite, Paja tam mela s kym jit, ja ne. A tenhle problem bych teda doma nikdy nemela (nemit s kym jit na ples!!) jenze tady proste nikoho poradne neznam, nemam tu kamarady (co si budeme vykladat, ze:)) takze jsem nakonec sla s lidma s International Clubu, ale musim rict, ze je tam jeden kluk, kterej byl loni v Cechach asi 14 dni, tak se mi sveril, ze ochutnal pivo (oci na vrch hlavy:) a popovidali jsme si o mistech jako treba Zamberecky Tobogan a podobne a dost podrobne se me vyptaval, co musi udelat pro to, aby moh chodil na ceskou skolu, tak jsem ho odkazala na Stefani, tenhle kluk se jmenuje Derek a je fakt hodne v pohode. Takze s nima jsem byla na veceri a pak uz jsme vyrazili na Fall Formal - podtitulek Island Adventure. Skola byla fakt moc pekne vyzdobena. Bylo to tam docela k nepoznani, ale teda s plesem to melo spolecny jen ty saty (i boty holky odhodili jen co tam prisli). Hrali tam opravdu hroznou hudbu - to se vazne poslouchat nedalo:) Takovy disco - bleee. Jako ze mi hudba vetsinou nevadi, ale tohle jsem moc nezkousla. Jo, kdyby jsme tam treba nekoho vic znali, tak by to nebylo spatny, jelikoz tam byly hezky svetla a vsechno vyzdobeny a lidi se fakt bavili ... Dnes je 22.11. a z duvodu presunuti menu, tyhle fotky mazu a zkusim to spravit, ale bude to asi dost bidne.:))