Corale, Corale, Corale...

Co vam budu vykladat, uz na mem webu je asi videt, ze tyto dny jsem zaneprazdnena az nad hlavu...ale teda tohle zaneprazdneni si nechavam pekne libit:) Tata uz se u nas doma docela zabydlil, vecer a rano jsem s nim a pres den se vsema myma kamaradama s Corali, chodime do skol a teda to je atmoska jak blazen...Deti kricej, vyskaj, tancujou, tleskaj, jsou roztomily a nejvic se jim libej cesky lidovky pekne od podlahy. Taky jsme hrali pro nekolik Rotary klubu (maj jich tu asi 3:) a tam se zas libej takovy jazzovy vokalovky jako Embrace me, my sweet embraceable you...tak jim vzdycky zapejeme, zahrajeme, zadudame a ....zkratka to vypada, jako, ze se jim to fakt libi. Nevim, jestli si dokazete dost dobre predstavit, jak se asi citim, kdyz mi ted prijelo neco kolem 40 kamaradu do tak daleky zeme, kde stravim svuj cely rok, ale jsem poradne stastna...tak jsme vyrazili s holkama na nakupy a jelikoz tu maj krasny plesovy saty, tak jsme si je zkousely, pak nas napadlo, ze bysme se mohli i vyfotit a nakonec z toho byla dost velika zabava, jak asi vidite na fotkach...:) trochu rozpustile, ze?:) ale neberte to vazne, byla to jen velika sranda, aby mi zas nekdo do komentaru nepsal, ze to trochu zavani americkou star:)



Dale jsme navstivili muzeum kdesi kdesi v Haugenu. Muzeum bylo cele mestecko slozene z domku jako railway station a uvnitr bylo spoustu dobovych predmetu (jak uz to tak vetsinou v muzeiich byva:))) a hlavne fotek a ted prichazi na radu, abych vam predstavila jednu ze svych specialnich metod co se tyce foceni. Je to muj vynalez:))) Proste ja takhle vyfotim nejaky dobovy obraz hodne zblizka a pak z toho casto byvaji velice zajimave fotky, jak napriklad tahle...ale musim se priznat, ze tahle se zas tak moc nevyvedla, jelikoz se tam odrazi blesk ci co, ale i tak se mi tahle fotka libi hodne, tak se take trochu pokochejte. Jinak dnes jsem se opovazila po asi trech dnech opet navstivit skolu...ale ze ja jsem tam vubec lezla:))) Hned prvni hodinu jsme meli matiku a Mr. Munden me naparil peknou radku ukolu, tak jsem se rozhodla, ze kazdy Coralista na ceste do Madisonu dostane za ukol mi neco spocitat, protoze sama bych s tim stravila asi den...hned druha hodina pisemka ze sboru (to jsem si rekla, ze neni cas hrat si na hrdinu a vsechno jsem to hrdine opsala od nic netusici americanky:) a po dvou hodinach jsem jela zase za Coralema koncertovat. Jinak jestli uz delsi dobu sledujete moje stranky, tak vite, ze se kona Fall Formal a Homecoming (studentska tydenni slavnost), tak vsichni decka shanej partnery na ples:) a Pavly se zeptal nejakej oblibenej hrac americkyho fotbalu, tak ma o starost min, aleco tam budu delat ja...:) asi si tam vyrazim s Kamcou nebo ja nevim...jinak to mi pripomina, ze teda moje a Kamcina cesta s Coralema tady v Rice Lake vyvolala radu emoci, ktere se mi snad ani nechce popisovat, muj nazor na to asi znate, nakonec jsme udelali takovy kompromis-jedu do Madisonu a v nedeli po koncerte (ktery mimochodem zacina v sedm vecer) pojedu z Madisonu asi tri hodiny domu, abych mohla jit do skoly...a ze to bylo teda dilo si vydupat aspon tohle, ja nevim, ze tu skolu berou tak smrtelne vazne...:( takze moje stastne obdobi tady skonci asi tak priblizne za dva dny a pak uz do toho spadnu po hlave...

Vtip: ovsem pouze pro "decka" od nas ze tridy:)

Snad jeste poslednich par slov o Coralich (kdyz jsem od nich tak seredne odbehla)...Meli jsme dnes posledni koncert v Ceska opera house v Haugenu a zitra vyrazime do Madisonu, byla velke louceni, malem i slzy a byly tam vsechny rodiny (Deb a Dorotka samozrejme nechybely) a zahrali jsme skvele, uzili jsme si to a tady na obrazku vydite me a Johanku (kdo neznate Johanku, tak Johanka jde na DAMU a onemocnela nam tu a mimochodem je to moje kamaradka), tak Johanka onemocnela, tak se ji udelal opar, to co drzi, je mast na opary a tuto informaci zde pisu prevazna pro lidi od nas ze tridy, jelikoz myslim, ze ti to patricne oceni a ze Dj Opar z Bristol Clubu Letohrad dorazil i do Ameriky, tak to urcite nikdo z vas necekal:)))

Dnes jsme s Honzou Hovorkou hrali. Ja na klavir, on na klarinet, ale jenom chvili, ale i tak to stalo rozhodne za to.

Zitra jedu do Madisonu a pak asi umru ve skole, takze sem mozna delsi dobu nic nenapisu, tak se nezlobte.

A tohle je nedele, vyrazili jsme k Lake Superior. My, rozumejte moje obe rodiny:))) cili Ted, Lori ("rodice"), Malachi a muj tata. Tady ho mate pekne na fotce. Jeste pred Lake Superior jsme zastavili v National Park, je tam nejvetsi vodopad ve Wisconsinu, proste takovej kanon, huste zalesnenej (mimochodem zacina podzim a jelikoz tu je kupa listnatych stromu, tak se nam to tady pekne vybarvuje do podzimu). Ten den se hrozne poved, krasny pocasi, prijemne teplo a takovej teplej vitr val (...jak v ty pisnicce, zejo:) a tak jsme se rozhodli vyfotit u cedule, at mame nejakou tu pamatku:)) Mimochodem jsme nezaplatili parkovny, takze kdyz jsme se vratili jeste takovi roznezneli pohledem na tu krasnou prirodu, tak jsme za steracem naseho auta nasli pokutu. 12 dolaru a to jsme tam prosim stali asi ctvrt hodiny, takze jsme byli trochu rozcarovani, ale pokutu jsme zaplatili a jelo se dal.


A tohle uz je prosim Horejsi jezero:) To bych asi nebyla ja, kdybych si nevymyslela neco extra, takze neuvidite krajinu kolem jezera, ale kameny a na vode muj stin, jak se fotim, ale doufam, ze se vam to taky libi:) Mimochodem to tam vypada jako u more, jelikoz je to hrozne veliky a mraky se zdaj trochu bliz nez ve skutecnosti jsou. Do jezera jsme hazeli zabky, Malachi jich hodil 10 za sebou, ja nejvic tri, a muj tata s Malachiem si sundali boty a do toho jezera vlezli, voda mela prijemnych (nevim kolik) stupnu, ale byla tepla:) To mestecko, ve kterym jsme byli se jmenovalo Duluth, coz me hrozne bavi vyslovovat, zni to trochu francouzsky (aspon me, ale nutno priznat, ze jsem se nikdy francouzsky neucila...)



V Duluth jsme take navstivili mistni mexickou restauraci a to co vidite na obrazku jsou mistni zachodky nebo spis mistni umyvadlo, ktere bylo vymalovane barvickami, tak jsem si to musela vyfotit...podle toho umyvadla muzete hadat, ze to byla opravdu dobra restaurace. Jidlo bylo pekne koreneny a taky se mi poprve v americe stalo, ze kdyz jsem si obednala caj, tak ze na me nekoukali jako na blazna a ze me nezadali, jestli bych jim to nemohla vyspelovat:) Taky mi neprinesli jeden caj, ale asi 5 a chtela jsem ti je Verco poslat, abys vedela, ze i v americe v mexicky restauraci muzes dostat dobrej caj, jenze jsem je tam pak zapomnela a ted se obavam, ze uz je nikde nesezenu....:( mimochodem ted si teprv uvedomuju, ze dneska pisu nejak moc poeticky...uz by stacilo jen napsat, ze uz slysim cinknuti cajovy lzicky o hrnek...ze jo?;)))

A aby toho nebylo malo, tak jsme jeste meli vecer party u Bergru, kdo nas neznate, tak jsem tam byla ja, Pavla, Karca, Marta, Zuzka a Klara (tu asi neznate 23, bydli v rodine s Karcou) a povidali jsme, opikali na ohni Marshmallow (mimochodem jim to taky horelo! ovsem jedina ja mam ve zvyku mlatit Marshmallow o kamen:) povidali jsme, co novyho v Zamberku, drby a taaak....:) Karca nam taky vypravela, jak se ma v Madisonu a domlouvili jsme se, ze jim pojedem o Vanocich navstivit, ale to uz jsem sem mozna psala. To by bylo vse aspon za nedeli...mimochodem ten cas, co tu jsou Corale a vsichni moji pratele utika nejak moc rychle, uz jen ctyri dny!! takze koncim dnes s psanim, na to bude cas, az odjedou. Cau.

Corale jsou tady!!!!

Ahoj vsichni, omlouvam se, ze jsem tak dlouho nepsala (pokud teda nepocitam ten pokus, kterej jsem predvedla minule, ze jsem chtela neco poslat, ale jaksi se nezadarilo...

A tak nam prijeli Corale...co dodat? muzu rict, ze jsem asi ted ten nejstastnejsi clovek na svete, kdyz prijeli, tak jsme se vsichni objimali, vitali atd. atd. i nejaka ta slza ukapla, ale nechci tady moc mluvit, ale spis vam ukazat fotky...

Kdyz jsem si zase k nim stoupla a zacali jsme z plna hrdla pet ty nase lidovky a zpivat jazz a americky gospely a Hovorka zacal hrat na klarinet, tak teda takovej pocit jsem jeste nezazila (sakra, ze by Absolutni stesti nebo tak neco?:))) jinak holkam dekuju za CD s fotkama, co mi poslali a Adelce dekuju za dopis. Holka, uplne jsem si te predstavovala,jak jsem to cetla uplne Adelo-Dejvousuv styl:)

jinak jak asi vite, prijel mi tatka. Bydli se mnou, takze mu vsechno prekladam a nejak to zvladame. jo, tady se uci jezdit na traktoru a to, co vidite vzadu je nas barak a vsechny nase auta:)

Mimochodem, dnes Lori (moje "mama" tady) volala na serifstvi, jestli tady muze tata ridit auto (aby nas vsude nemuseli vozit), tak tam jim rekli, ze jo a tak jsme se na koncert do Nothern Star Theatre dopravili dneska sami...ale Dobrodruzstvi. To auto je totiz stara rachotina, takze kdyz jsme chteli jet zpatky, tak jsme zjistili, ze mile auto nestartuje, jelikoz se vybila baterka. Nastesti tam byla Deb, tak jeji manzel vytahnul kabely,tak jsme to nejak zprovoznili a jelo se domu, ale teda povim vam, mela jsem trochu nahnano, ted uz bych takhle nekam jen tak podruhy nejela:)

A taky urcite vite, ze nam prijela do Rice Lake nase dalsi exchange studentka Karca, ktera je v Madisonu, tak jsme se vyfotili, abyste se taky mohli pokochat v jakym obleceni zpivame s Coralema nase lidovy pisnicky:) Taky jsme se domluvili, ze ji pojedeme pred vanocema navstivit do Madisonu, abysme taky vypadli z Rice Lake a taky na vanocni nakupy a aby tam holka nebyla tak sama, takze uz se tam tesim, ale zatim si naplno uzivam koncertovani s Coralemi. Nastesti jsem si taky vyridila, ze nemusim chodit do skoly pristi tyden...

Krome prijezdu Corali se udala jeste jedna zajimava vec a to, ze jsem se zucastnila konkurzu do Rice Lake High school sboru a teda to byl Konkurz s velkym K. Bylo nas tam asi 100 a kazdej jsme meli svy cislo a privadeli nas po 10 na jeviste (oni maj ve skole divadlo) a v hledisti sedelo asi 7 dospelych a my jsme se tam museli za pet minut neco naucit tancit a oni na nas koukali a delali si k nam poznamky:)) taky byl konkurz ve zpevu, kde nas stalo asi deset pred dalsimi ucastniky a museli jsme zpivat bud americkou hymnu nebo pisen There is a lady sweet and king, tak jsem to naak odzpivala a odtancila (brala jsem to hodne sportovne:))) a dnes mi prisel dopis od Rice Lake high school, tak jsem si povidala, co mam za prusvih (jelikoz po prijezdu Corali jsem tam nebyla:)) a otevru to a tam Congratulations, byla jste vybrana co Blue Show Choir...no jo, kdo holt umi:))) ne, delam si srandu, ale byla jsem rada (ovsem nutno priznat, ze den predtim jsme meli s Coralema koncert u nas na skole a vzbudili jsme dost velky uspech a nahle me zaclo zdravit ve skole nejak moc lidi:)))

Snidane v Applebees a reprezentace

V sobotu rano si vsichni exchange studenti ze Zamberka a Miharu privstali a zamirili do restaurace zvane Applebees (mimochodem nemuzu na tyhle klavesnici najit apostrof, takze proto je to napsany takhle), do te restaurace jsme ale nezamirili za ucelem dobre se najist (vlastne to taky:) ale hlavne vitat hosty a obsluhovat. Ta restaurace je uplne normalni, da se tam chodit vecer, je tam hrozne hezky prostredi. Na stenach visej fotky starej americkej autaku a hvezd jako Elvis Presley a Marilyn Monroe (no vsak to znate:) a hraje tam Hey Mrs. Robinson i Jack Johnson. Pak jsou tady organizace, ktery jsou neziskovy(jako treba RLIFA) a potrebujou penize, tak tahle skvela restaurace jim poskytne prostory (vetsinou sobota rano) a zamestnance a podava se snidane-vajicka, parky, palacinky s javorovym sirupem a je to moc dobry. Jedna vstupenka stoji 5 dolaru a vsichni prichozi vedi, ze je to na dobrocinny ucely, takze radi prijdou a popovidaji se znamyma a o obsluhu se staraji cleni organizace (v tomto pripade my-exchange studenti). Veskery penize jdou pak na ucet RLIFY a jak nam prozradil pan Berger (Pavlin host dad) tak jsme si za to dopoledne vydelali neco pres pet set dolaru. A tak jsme stali u dveri, vitali nove zakazniky, povidali jsme si s nima o Ceske republice, o byvalych exchange studentech, prisla i Dorotka, tak s tou jsme si povidali i cesky. Vsichni byli moc hodny, ptali se nas, jak se vede, jak to zvladame a me to osobne fakt bavilo. Zbytek dne jsem stravila prijemnym nic nedelanim. Vlastne jooo...

prisel za mnou Malachi, jestli nechci jet s jeho kamaradem Alecem na pole. Tak si predstavte, ze tenhle 12 letej kluk vzal auto a kdyz zjistil, ze to nejde nastartovat, tak poznal, ze je to tim, ze je vybita baterka, tak popovez jiny auto, to nastartoval a pomoci jumperu nastartoval to prvni a my jsme vyrazili na pole. Tam jsme rozdelali velkej ohen a udelali si k obedu hot dog (oni tak rikaj uplne normalnimu opecenymu parku). Byla to sranda, kdyz jsme nasedali do toho auta, ja pak dva dvanactilety kluci a s nama tri psi-Billy, Whisper a Tipper a jeli jsme na vylet do pole si udelat obed:) Na pole jsme se pak vratili jeste vecer s rodicema a delali jsme na ohni Marschmellow nebo jak se to pise:))) to vzbudilo u vsech znacne veseli, jelikoz me to asi trikrat horelo a hasila jsem to svym originalnim zpusobem, ze jsou s tim rozteklou hmotou mlatila o kamen az se mi zlomil klacek, tak kterym jsem to opikala. Meli ze me strasnou srandu a ptali se me, jestli na nasi skole nahodou nemam vareni, ze bych na ten predmet mela chodit:))) kdyz jsem rekla, ze ne a ze dokonce ani outdoor adventure tam nemame, tak na me koukali dosti soucitne:) kdyz jsme pak prisli domu a pekli jsme moje prvni pravy americky cookies a ja jsem rozbijela vejce vidlickou (tak to totiz doma normalne delame) tak uz se opravdu nikdo neudrzel a vsichni vyprskli smichu, co to jsme v Evrope za divnou sebranku lidi, ktery mlatej rozteklym Marschmallow o kamen,pak rozbijej vejce vidlickou a nemaj na skole Outdoor adventure...kurnik, to tady asi moc dobre nereprezentuju, co?!?:)))

Cestina na spanelstine a vcerejsi zapas v tenise a taky poprve Cilka a Paja v akci!

Tady pridavam fotky z naseho prvniho vitezneho tenisoveho zapasu, vidite ty svaly na nohach?:))) a co teprv az prijedu:) jinak vnimavejsi ctenar si urcite taky vsiml, ze mam na me docela nezvyklou kratkou sukni. Musim priznat, ze mi to zpocatku delalo problemy ji nosit, jenze treninky jsou fakt tvrdy, tak mi nic jinyho nezbylo, jestli jsem se teda nechtela upict na slunicku. Vcera jsme opet hrali turnaj, doubles a moje partnerka Bobbi Jo, ale jak jsem nemela Paju v zadech, tak jsme to prohrali 6:8, ale myslim,z e to neni nejhorsi:)

JInak dnesni den byl normalni. Svemu napadnikovi jsem proste rekla, ze s nim na Formal nepujdu (ani kdyby me na noze bral-jojo Verulezz zase jsem byla jednou razna:))) a po obede jsme meli spanelstinu. Jak uz jsem psala, Mrs. Shay nas ma s Pavlou fakt rada a dnes za mnou prisla a ze bude mit doma ubytovany dva Coralisty! Nevedela sice jmena, ale slibila mi, ze mi to v pondeli prinese, takze jestli nekdo vite, kdo bydli u Mrs. Shay, tak vam reknu, ze jste to fakt vychytali, protoze je hrozne hodna a je to prvni clovek v americe, kterymu rozumim vsechno, kdyz neco rekne. Dnes jsme se s ni dali do reci a ona povidala, ze to je tim, ze je z Texasu:)) Tak si rikam, ze by se mi jazykove vedlo v Texasu asi urcite lip:)ve Wisconsinu totiz mluvej hrozne rychle:) pak nas ptala, jak snasime zmenu a ackoli ji skoro nezname, tak se o nas zajimala a povidala, ze jeji syn taky pojede pristi rok jako exchange student na rok pryc a to do jizni ameriky, ale nejvic nas prekvapila na hodine, kdyz se nas zeptala, jestli nemuzeme cely tride predvist minutovou konverzaci v cestine, ze by urcite vsechny zajimalo, jak to zni:) Tak jsme si s Pajou zacli povidat o tom, jak se tesime na tenisovy trenink a bylo to fakt zvlastni sedet ve tride plnej americanu a povidat si cesky pred celou tridou, ale rozhodne to stalo za to:)

Vtip

Tak a tady je ten hoch, se kterym jsem delala ty palacinky, jmenuje se Malachi a mozna ho mam z rodiny nejradsi. Je s nim totiz fakt sranda:) jeden vtip za vsechny snad postaci... Bavili jsme se jednou o moji rodine a ja jsem rikala, ze obe moje babicky uz umreli, takze uz mam jen dedy. Na to me "tata" Ted rekl, ze to neni moc obvykly, ze je spis castejsi, ze umiraj driv chlapi. Ja jsem rekla, ze je to asi castejsi ne vsak u nas v rodine. Malachi se na me tak kouknul a povida: tak to teda neni pro tebe moc dobry, co?:)))

A taky par fotek, at se vam zase po dlouhy dobe ukazu:)

Tak jsem se pred par dny zminila "moji" rodine, ze jsem doma nechala fotak (bylo by to na dlouho vysvetlovat, jak to s tim fotakem bylo doopravdy, mami) a tak vzali svuj a nafotili jsme par fotek. To, co vidite na obrazku jsou prosim palacinky. Delali jsme je s Malachiem (12), kdyz uz jsme se opravdu nudili, takze to neni tak, ze se ve me neco zlomilo a ja zacnu ze dne na den varit nebo tak neco, ale proste fakt nebylo co delat...:) jinak jsme si u toho uzili docela srandu a to, co vidite na obrazku to je palacinka King size extra pro krale. Taky jsme je obraceli stylem vyhazovani do vejsky, jen asi skoda, ze tam nejsem moc videt:))

Deti pojdte si hrat, ale na konci taky trochu lasky:)))

Nejdriv bych chtela rict jednu dulezitou vec a to, ze jsem zmenila social problems za matiku a to algebra 2, coz je teda strasne jednoduchy, ale kdyz mame treba slovni ulohu, tak to zas tak jednoduchy neni. Kdyz clovek poradne na zacatku ani nevi, jak se rekne rovna se:) ale samozrejme behem prvni hodiny jsme tak nejak vstrebali vsechny zakladni veci jako zlomky, odcitani, scitani, deleni, nasobeni a tak konecne se muzeme ucit i jinaci slozitosti. Vzdycky na zacatku hodiny a dne se zapne skolni rozhlas a povedi nam nejaky dulezity veci jako treba, co bude k obedu, pak se vsichni postavi a rika se...ja nevim poradne co to je, ale vsichni stojej telem smerem k americky vlajce, ktera je v kazdy tride a rikaji neco, co zni jako...no vsak vite co:) a pak uz to jede, linearni funkce, grafy a tak dale:)

Dalsi hodinu mame choir...teda to je neco:) za prvy jsem byla prekvapena, kolik tam chodi lidi, jen do naseho rocniku nas chodi asi 40, coz je teda slusny a navic docela dost kluku! Mame na to Mrs. Bartu, ktera je hrozne hodna a vsechno, ale je to takove rozpacite...zpivame, nebo spis snazime se zpivat docela slozite pisne z ruznych obdobi (ctyrhlasne), ale to je proste hruza:) Mrs. Barta to vzdycky sjede s jednim hlasem, ale...no kdyby tohle predved nejakej hlas u nas na zkousce Corali, tak by to byla pekna ostuda:) ale jakmile jeden hlas dospiva, tak Mrs. Barta zatleska rekne, ze to bylo excellent a jak nam to pekne jde, opravdu beatiful...kdyz to udelala poprvy, tak jsem myslela, ze si z nas dela srandu, ale pak se jaksi ukazalo, ze ne...:) kazdopadne tenhle predmet me fakt bavi.
Kazdy druhy den mame US history, coz me bavi taky, ale rozumim tam min. Dnes jsme kontrolovali test z minula. Byla to legrace, jak treba vsichni americani neco znali, jen my s Pajou jsme to neznali, nebo zase naopak. Ja jsem treba docela zaperlila s Versailleskym mirem:) jinak vsichni ve skole davaj pozor, nikdo nevyrusuje a kdyz jo, tak ostatni mu jeste rikaj, at je zticha...je to zkratka uplne jina zkusenost, vsichni poslouchaj (nebo to aspon dobre predstiraj:) amusim rict, ze ucitele mluvej opravdu zajimave, hazej forky, sem tam si z nekoho udelaj srandu, ale proste me to fakt bavi.

Ovsem co je teda nad me sily to je telocvik. Ja nevim, jestli je to tim, ze hrajeme ted neco jako americky fotbal, akorat misto "ramen" mame kolem pasu takovy vlajecky, ale me ta hra fakt absolutne nebavi. Navic nejsem zvykla na ten divnej mic:) a taky jsou s nama kluci a ty kdyz se rozebehnou, nejen ze je nikdo nechyti, ale taky se k nim vsichni bojem priblizit (vcetne me teda:) treba dneska...to byla sice strasna sranda, ale stejnak. Kamca ziskala mic a bezela a z druhy strany hriste se proti ni rozebeh jeden cernoch (mimochodem svaly, namaklej, hustej) a nejen ze vypadal, jako tornado, kdyz se na ni ritil, ale on jeste naschval zacal neuveritelne rvat bezel za ni a jak neuveritelne rval, tak ona sama zakopla a spadla...samozrejme jsme museli hru prerusit, jelikoz se vsichni slozili smichy (vcetne samotny Kamci:))) ale teda je to kriz s timhle sportem, ja fakt nechapu, jak to muze bejt nejpopularnejsi sport v americe...:)

Ovsem co je nejlepsi predmet, to je spanelstina. Pripadam si trochu jak v matersky skolce, kdyz pani ucitelka rekne modra a my zvedneme do vzduchu modrej predmet (to samy s cislama) a porad dokola opakujeme, co mame radi, co nemame radi, jak se jmenujeme a jak se mame a ze se mame dobre, nebo asi asi anebo spatne...ale neni to spatny vratit se takhle do skolky:) jinak mam taky rada pani ucitelku:))) ucitele v americe (aspon ty, co ja jsem zatim potkala) jsou v ty hodine lidri, myslim, ze je vsichni respektujou a je proste bavi ucit... a ted historka, na kterou vsichni netrpelive cekate...:)

Jak ja chodim takhle na ten telak, tak kdyz nas predstavili, ze jsme exchange studenti, tak za mnou prisel takovy trochu oplacany mladik (mozna to byly svaly, co ja vim), bryle, trosku horsi plet...no zkratka, ze se jmenuje Tylor...tak jsem rekla, ze to je super, ze se jmenuje Tylor a ze je se jmenuju a bla bla bla...to bylo vcera a dnes jsme byli "naaahodou" spolu v tymu (on byl jeden z tech, co radil pri sestavovani tymu:))) a po obede se prihasil, jestli bych s nim nesla na bal (31.9.)...no nesla:))) nejdriv jsem nepochopila, co po me chce, pak jsem pochopila, ale stale jsem predstirala, ze jsem nepochopila, pak zazvonilo na hodinu, coz jsem zase dobre pochopila ja a on pochopil, ze ja musim do tridy, takze odpoved odlozena na neurcito, ale jedna vec, ktera me opravdu desi, ze zitra mame zase telak... a ja neumim v anglictine taktne odmitat!!!

Twins city, Chicago, prvni skolni den a to, na co urcite vsichni netrpelive cekate:]

Takze...je skoro deset hodin a ja jsem hrozne unavena a vycerpana a zazitku plna, takze...

V pondeli je tu svatek zvany Labour day, proc to je, kdy to vzniklo a podobny veci nevim:] ale faktem zustava, ze do skoly se z toho duvodu jde az pateho a dalsim faktem zustava, ze nez abych se nudila tady, tak jsem vyrazila s Kamcou a jeji rodinou do Minneapolis... tak jsem videla svoje prvni mrakodrapy, ulici, kde je mnoho kavaren a divadel, kde hraji muzikaly z Broadwaye a navstivili jsme nejvetsi obchodak v americe...ale teda povim vam, ze jsem si tam koupila make up a ani nebudu psat kolik stal, jelikoz tyhle stranky ctou i moji rodice:] a ja ani nejsem moc pritel takovychto supernakupnich center, jelikoz aby se tam clovek vyznal tak musi mit mapu a o tomto miste to platilo dvojnasob a vsechno tam je desne drahy. Vtipna historka: Amy ("segra Kamci") si koupila podprsenku, pak jsme sli na zmrzku, koupit muj make up, prohlednout dalsi obchody a milou podprsenku jeji maminka nekde ztratila:] tak jsme pak litali hodinu po tom nejvetsim nakupnim centru a hledali ji...a nenasli.

Take jsem se dozvedela, ze cela RLIFA hlasovala o tom, jestli pojedu s Coralema do Madisonu a Chicaga a svorne se rozhodli, ze NEMUZU zameskat skolu a tudiz s nima nikam nepojedu. Tohle rozhodnuti se mi samozrejme nelibi, ale budu ho respektovat (jelikoz mi taky nic jinyho nezbejva:)) ovsem je mi to teda pekne lito...

Prvni skolni den? myslim, ze si zmenim social problems, mam na to totiz stejnyho ucitele jako na US history a kdyz jsme dnes delali podobny veci, tak to bylo trochu trapny (pro obe strany) a navic, meli jsme psat, co si myslime, ze je nejvetsi socialni problem ameriky ( ja jsem napsala drogy a kriminalita ve velkych mestech - asi to neni nejvetsi, ale me nic chytrejsiho nenapadlo:) (a mimochodem tati...asi tri lidi napsali, ze vzrustajici ceny benzinu:)) a pak jsme meli psat, co je nas osobni nejvetsi socialni problem (mimochodem polovina tridy napsala, ze pratele!)...takze zmenim social predmet bud na vytvarku nebo matiku.
Pak bylo US history s tim samym ucitelem, ha a to byla prca:) mel pro nas pripravenej kviz! asi 40 otazek z nichz jsme vedeli sotva deset a na ty jsme odpovidali stylem: kdyz tam byl obrazek a my meli poznat, co je to za osobnost, tak tam byl takovej asi slavnej nacelnik, tak na otazku, kdo je na obrazku, jsme s Pajou svorne odpovedeli, ze indian:))) tak asi tolik k nasim zacatkum, ale bylo to lepsi nez social problems.
Na telaku jsme nedelali nic, akorat jsme hrali hru 500,nekdo vyhodi mic do vzduchu a ostatni se ho snazej chytit, takze maly lidi maj dost handikap, takze jsme si to s Pajou moc nedavali. Na telaku je asi jen 7 holek a ostatni jsou kluci, takze nevim, nevim, jak si je tam dame s Pajou:))
A posledni hodina spanelstina. To byla ta nejlepsi hodina, co jsem snad kdy zazila. Uci nas Mrs. Shay a je to prvni osoba v US, ktery jsem rozumela uplne vsechno, co mi rikala (podotykam anglicky i spanelsky:)) Je hrozne pratelska, ma respekt, dobre uci a celkove dokaze udrzet pozornost vsech. Mame i spanelsky jmena, ja jsem prekvapive Cecilia:) Pavla je Patracia...jedna holka trvala neustale na tom, ze chce bejt Pedro, i kdyz samozrejme to je jmeno pro kluka, tak ji Paja chtela setrit, at si klidne rika Esmeralda, ale at s tim vsechny neotravuje:)))
Samozrejme nejhorsi na skole pro me zatim bylo odemknout zamek u skrinky a pak najit vychod ze skoly, kdyz jsem sla na tenis....a ted to prijde...chvile na kterou vsichni cekate...

Kdo si myslel, ze ve me nevezi sportovni duch nebo kdo snad jen na chvili pochyboval o mem tenisovem talentu, at klopi oci!!! Dnes poprve v historii (moji) jsem VYHRALA tenisovy match!!! Hrali jsme s Pajou doubles, matly jsme souperky cestinou a ty z nas byly pekne nervozne...dostaly jsme je takrikajic do uzkych:)) prosim skore 8:6...ja nerikam, ze to byla pekna hra na podivanou...to byla spis hruza a kdo udela vic chyb:)) ale faktem zustava to hole vitezstvi a po tak tvrdem treninku zaslouzeny vysledek. Jo...myslim, ze se nam zas jednou podaril good job, Pajo:]

Auta, kone a hvezdy

Vcera, kdyz jsem se vratila od Paji u ktery jsme spala, jelikoz jsme se den pred tim vratili do Rice Lake asi ve 12 z fotbaloveho zapasu, se me moje rodina zeptala, jestli se nechci jit podivat na automobilovou show. Rekla jsem, ze jo a tak jsme vzali auto a ujeli jsme ani ne pul kilometru (tady proste jdouciho cloveka po ulici nepotkate:)) a zastavili jsme pred domem, kde bylo asi 20 aut. Ale (jak asi tusite) to nebyla jen tak obycejna auta:) Nejstarsi bylo z roku 48, vsechny v perfektnim stavu, nalestene, barvicky jen zarily a nektery meli treba v zadu takovy to, co vypada jako trysky od rakety, nebo takovy ruzny ptakovinky. Meli tam stary Chevrolety a Cadillacy a uplne na me dychla takova ta atmosfera ty ameriky z minulosti. Jelikoz tu inteligentne nemam fotak (a mami proste ta nedigitalni hruza by mi tady byla stejne na nic) tak vam tu nedam zadnou fotku:( i kdyz to teda urcite stalo za to. Dokonce jsme volili nejlepsi auto a ja jsem volila to cerveny auto s raketama v zadu. Tam se mi fakt libilo.

Dale me vzala sestra myho "taty" na vylet a to bylo neco uzasnyho. Jeli asi ctyri dospeli a sest deti( i se mnou) a byla to strasna sranda, dobrodruzo a vsechno. Zaprahli jsme belgicky kone (teda takhle perfektne staveny kone jsem jeste nevidela-svaly na nich jenom hrali) a za ne takovou karu (jak ve starym westernovym filmu), nalodili se a jeli jsme do takovyho mista, ktery se jmenuje brill. Neni to mesto, je to par seskupenych baraku na venkove a kdyz rikam par, tak myslim tak dvacet a je tam dokonce takovy maly namesticko a to misto melo takovou tu atmosku takovyho zapadakova, kde nic neni, ale me se tam strasne libilo, uz fakt stacilo jen aby prijel Old Shatterhand na koni a me se splnil ten davny sen setkat se s nim:))) V Rice Lake jsem nikdy nebyla na jidle nikde jinde nez v nejakym fast foodu, takze to, co jsem videla ted me naprosto ohromilo. Dalo by se rict, ze jsem vstoupila do hospody!!! Vy si asi reknete, co z toho, ze muzete chodit k Vavrom docela normalne a nejak vydreny z toho nejste, jenze tady v Rice Lake hospody takrtka vubec nejsou a kdyz jsou, tak nekde pekne zastrceny, kde o nich nikdo nevi(spis nesmi vedet). Zakourenej bar (!!!) a takova stara kucharka, fakt atmoska jak blazen...Me se tam libilo, dali jsme si tam pizzu a kecali jsme, smali se a celkove to byl prijemnej vecer. Tahle rodina adoptovala dve deti z Indie, jsou pekne hnedy a ta holcicka se jmenuje Cecilia a ten kluk Luis a ja jsem si tam s nima hrala. Vylezli jsme a byla uplna tma, nasedli jsme na nas povoz a kone jeli (jak rek Luis extra fast:)) nad nama svitil mesic, hvezdy, kone makali, deti se bali, byli jsme prikryty dekama, aby nam nebyla zima a bylo to pekne nebezpecny a dobrodruzny...uz jen ten Old Shatterhand!

Bylo v ni vsechno:]

Tak co se opet za posledni dny udalo? Byla toho pekne radka, ale zacnu asi od vcerejsiho zapasu. Bylo to uz podruhe, co jsem se zucastnila fotbaloveho zapasu a tedy musim rict, ze kdyz jsem na nem byla poprve, tak me to hrozne bavilo, stali jsme na tribune a fandili nasemu tymu Rice Lake Warriors a byl to opravdovy zazitek videt ty kluky navleceny do tech "ramen" na vlastni oci. Pred samotnym zapasem nam dokonce vyhraval skolni band a kdyz hrali americkou hymnu {coz se dela pred kazdym zapasem} tak jsme se postavili a nekteri se pridali se zpevem {my ne, jelikoz to neumime a nejak se nam nechtelo:}} Vcera jsme vsichni nastoupili do autobusu a jeli jsme asi dve a pul hodiny do dve a pul hodiny vzdaleneho meste Sparta. Pravidla americkeho fotbalu jsem ovsem moc nepochopila a taky se musim priznat, ze z ty hry nic moc nemam. Me prijde, ze se vzdycky odpiska dalsi hra, kluci se do sebe pustej a za chvili to musej stopnout, jelikoz se vsichni valej po zemi a vse jde zase na novo. Joo, to kdyz to treba nekdo vychyta a bezi pres cely hriste a da tzv. touch down, tak me to bavi, ale tyto momenty jsou za cely zapas asi tak dva... ale ja jsem nikdy nerozumela sportu, tak to musite brat trochu s reservou:} Taky jsme vcera poprvy videli roztleskavacky, ale bylo jich jen pet a navic si myslim, ze byly docela namakany, nozky zdvihaly pekne vysoko:}

Posledni dny u nas "doma" je skutecny rozruch. Mam ctyri sourozence, z nichz nejstarsi Chelsea je uz vdana. Je ji 21 a jejimu manzelovi asi 24. Jsou to veliky krestani a tak u nas byl ted krestansky meeting. Teda neco takovyho jsem jeste nevidela. Prijela jsem z tenisu a na nasi zahrade bylo asi 20 az 30 aut. Vypadalo to tam, jak pred nejakym obchodakem. Vesla jsem dovnitr a nikdo tam nebyl, tak si rikam, ze je to nejaky divny... Mame jeste druhou budovu, ve ktere je ruzne vybaveni na gymnastiku jako treba obrovska trampolina, dira, ve ktery jsou nacpany polstare a muze se do ni skakat, bradla, kruhy atd. atd. Tak jsem vesla tam a sedelo tam tech 30 mladych lidi {nemohli byt starsi jak 24} a byly rozdeleny do skupinek. Ty skupinky sedely v krouzku a vsichni meli skloneny hlavy a jeden z nich tam nahlas mluvil... Tak jsem se zarazila, koukala jsem na to chvili s otevrenou pusou. Najednou si me vsimla Chelsea a rekla at jdu k nim, tak jsem si tam sedla do toho krouzku a poslouchala jsem. Oni se normalne modlili!!! Samozrejme jsem moc nerozumela, ale byla to sranda, nebo aspon ja jsem se musela duchu trochu smat, protoze ten recnik vzdycky neco rek a ty ostatni me pripadali trochu jako v extazi, tak tam zacli prikyvovat stylem...hmm, mas pravdu:] a modlili se za zacatek skolniho roku, za novy studenty a prikyvovali:} Kdyz skoncili tak sli na jidlo a tady se dostavam k vrcholu meho vypraveni:} Nechci hodnotit, jestli to jsou blazni nebo jestli je to skvely, ze maj takovouhle svoji komunitu. Ja jen rikam, ze je to jiny, ale ze ja bych v necem takovym byt nechtela. Kazdopadne jedna z veci, kterou jsem jeste nikdy nevidela... Ale abych neodbihala od vrcholu meho vypraveni:} Jak tam meli to jidlo, tak tam meli nejakou domaci buchtu... A teda ja moc rada buchty nemam, ale tohle byla ta NEJLEPSI, jakou jsem kdy jedla. To testo bylo takovy nadychany a byly tam orisky, cokolada a karamel a ja neumim popsat, co jeste, ale zkratka...v ty buchte bylo naprosto vsechno:]